REKLAMA

Hlavní rubriky receptů jídel a nápojů

Vánočka

Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku

K vánocům neodmyslitelně patří i vánočka. Ale jaká je její historie?


Vánočka má dlouhou historii a udržela se v oblibě až do dnešní doby. První zmínky o vánočce (není vyloučena ani starší historie) je ze 16. století – za jejich předchůdce lze pokládat například koláč pletený, jak uvádí pramen z doby panování Karla IV. Za dlouhá léta prošla drobnými proměnami. V minulosti byla pojmenována jako húska nebo calta a někde se v Čechách dodnes setkáváme s nejrůznějšími pojmenováními – pletenice, pletanka, štědrovice, štědrovečernice, štricka, štrucla, žemle, ceplík. Dříve vánočku mohli péct pouze cechovní řemeslníci – pekaři. Od 18. století si je začali lidé péct doma sami. První z doma upečených vánoček měl dostat hospodář, aby se mu urodilo hojně obilí. Velká vánočka se na závěr štědrovečerní večeře rozkrájela. Někde z ní o Štědrém večeru dávali po krajíčku dobytku, aby byl zdravý a neškodily mu zlé síly.

Vánočka je známa jen u nás a v zemích, kde žijí čeští vystěhovalci. Uvádí se mezi jinými druhy pečiva, které směli péci vedle chleba. Zhotovovaly se ale pouze v době vánoční. Nejstarší zprávy se o nich zmiňují jako o vánočním daru vrchnosti, jako o dárku hrabatům a také radním. Šlechtici si je posílali vedle jiných darů. Housky či calty dávali pekaři svým stálým zákazníkům. Funkci dárku plnili vánočky i na venkovských usedlostech, kde si je pekli sami, často z velkého množství mouky a přísad. Menší pletenici obdržel každý člen rodiny. První z upečených měl dostat hospodář, aby se mu urodilo hodně obilí, on ji také měl první nakrojit. Větší, společná pletenice se kladla o Štědrém večeru na prostřený stůl. Buď se rozkrájela na závěr večeře, anebo se ponechala do druhého dne, případně do Nového roku. Někde z ní o Štědrém večeru dávali po krajíčku dobytku, aby byl zdravý a plodný a aby mu neškodily zlé síly. Dříve tuto úlohu plnil chléb „štědrý”, „ščedrak“, apod. obvykle k tomu účelu speciálně zhotovený. Obsahoval celá zrna těch obilovin, které se v hospodářství pěstovaly. Případně se do něj zapékal i česnek, petržel nebo svěcená voda – symboly ochrany, zdraví a prosperity. Ponechávání chleba či pletenice, případně i zbytků jídel ze štědrovečerní večeře na stole, bylo spjato s dávnou vírou, že o této noci se vracejí duše zemřelých a hodují.

Pletenice byla též dárkem pro čeleď, která v období vánoc končila a po několika dnech znovu nastupovala službu. Housku, koláč nebo buchtu (dříve chléb) dostávala od hospodyně jako „výslužku“ vedle jiné naturální odměny, anebo vedle peněz, které vyplácel hospodář. Dostával ji také obecní pastýř – „slouha“ a po krajíčku i koledníci.

Vánočky neměly vždy tvar pletené housky. Někde to bylo pečivo nepletené podlouhlého tvaru. Právě to se nejčastěji nazývalo celtami (z německého zelten), místy se tak děje dosud. Zhotovit pletenici nebylo totiž jednoduchou záležitostí, právě tak jako ji upéci a hlavně – dobře upéci. Proto se kolem přípravy těsta a pečení udržovaly různé zvyky, které domněle zajišťovaly zdar. Hospodyně měla zadělávat v bílé zástěře a šátku, neměla mluvit, při kynutí měla vyskakovat do výše apod. Dávným zvykem bylo zapékání mince. Kdo ji při krájení našel, bude zdráv, bohatý, štědrý. Připálená nebo „trhlá“ vánočka věštila nezdar. Každá hospodyně ovšem neuměla vánočku úplést. Pak si pomáhala tím, že těsto kladla do hliněné formy ve tvaru vánočky a v ní je pekla. Velikosti pletenic byly různé a samozřejmě i jejich kvalita a volba koření k ochucení. Některé zmínky v literatuře, vyobrazení a konečně i vánočky, které nesou „daráčci“ Ježíškovi, svědčí o tom, že to bylo pečivo i přes metr dlouhé. Upéci velké vánočky si mohli dovolit jen ti, kteří měli dostatečně velkou pec, respektive velký otvor do ní, zvaný „čelusti“. Někde bývalo zvykem, že si hospodyně udělala vánočku doma a donesla ji k pekaři upéci zřídka přinášely ženy těsto, pekař vánočku zhotovil a upekl. I dnes se vánočka stala nedílnou součástí vánoc a plete se ze sedmi pramenů (nejčastěji ze čtyř) anebo upletou celou vánočku najednou ze šesti pramenů.. Tradiční vánoční sladkostí v Německu je od 15. století štola.

Zhotovit vánočku nebylo a není jednoduché, a proto se při přípravě těsta, pletení a pečení vánočky udržovaly různé zvyky, které měly vánočce zajistit zdar. Hospodyně měla zadělávat v bílé zástěře a šátku, neměla mluvit, při kynutí těsta měla vyskakovat vysoko do výšky. Dávným zvykem také bylo zapékání mince. Kdo ji při krájení našel, měl jistotu, že bude zdráv a bohatý po celý následující rok. Připálená nebo natržená vánočka věštila nezdar.

Vánočka je dodnes nezbytnou a nepostradatelnou součástí vánočních svátků, ať pečená doma nebo koupená v obchodě. I dnes jsou zruční jedinci, kteří dovedou spodní pletenec zhotovit ze sedmi pramenů (nejčastěji se plete ze čtyř), anebo upletou celou vánočku najednou ze šesti pramenů.

Ingredience: 3 hrnky polohrubé mouky, 9 lžic cukru, 1/8 másla, 1 polévková lžíce droždí, 1/2 hrnku mléka, 1 žloutek, špetka soli, vanilinový cukr, citrónová kůra, muškátový oříšek, badyán, 3 lžíce rozinek, 3 lžíce mandlí, vajíčko na potření.

Postup: Do vlažného mléka rozdrobíme droždí, přisypeme 1 lžíci cukru, zaprášíme hladkou moukou a necháme v teple vykynout. Do mísy nasypeme mouku, 8 lžic cukru, vanilkový cukr, špetku soli, citrónovou kůru, nastrouhaný muškátový oříšek, žloutek, nastrouhaný badyán, přilijeme vykynutý kvásek a prohněteme. Nakonec přidáme vychladlé rozehřáté máslo a vše zpracujeme. Když se těsto nelepí ke stěnám mísy, přisypeme omyté rozinky, oloupané krájené mandle a těsto ještě prohněteme. Utvoříme v míse hladký bochánek, poprášíme jej moukou a necháme přikrytý kynout na teplém místě (při větším množství těsta i přes noc).

Vykynuté těsto rozdělíme na vále na 9 dílů a upleteme vánočku. První vrstvu pleteme ze čtyř pramenů, druhou ze tří a třetí vrstvu ze dvou pramenů. Pergamenový papír potřený tukem položíme na plech a na něj postupně vrstvíme prameny vánočky. Chvíli necháme na plechu dokynout. Před vložením do trouby ještě potřeme rozšlehaným vajíčkem a posypeme nasekanými mandlemi. Nakonec vánočku propíchneme u obou krajů i uprostřed špejlemi, aby se vrstvy těsta při pečení nezbortily. Pečeme zvolna asi 45 minut.

Největší vánočka byla upečena v Krásné Lípě už v roce 1867 a vážila 400 kg.

Nejdelší česká vánočka byla upečena pracovnicí Pekařství Adélka z Pelhřimova v prosinci 1998 a byla dlouhá 450 cm a vážila přes 500 kg.

Autor: Jaroslav Vašák

Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku

Fotogalerie:


reklama


Nejnovější články

Co je to půst? A proč ho držet?

Vyzkoušejte si, zda vašemu tělu neprospěje začít jíst střídmě, jak to dělaly vaše babičky a prababičky. Po hojných a výživných vánočních svátcích začali naši předkové slavit další blahobytný svátek plný domácích zabíječek, pečené drůbeže a koblih, byl to masopust. Masopustem je označováno více jak 40 denní období od Tří králů 6.1. až do Popeleční středy. Po tomto období hojnosti však v minulosti vždy následoval půst. Před svátky jara Velikonocemi a Kristovým zmrtvýchvstáním bylo potřeba očistit tělo i mysl a začít žít střídměji. A k tomu byl dobrý právě půst, který tehdy trval 6 týdnů.

číst dále ...

Pernerka spojuje síly s Lidlem – zákazníkům nabídne bio žitný chléb ze své mouky

V březnu začne Lidl ve všech svých prodejnách nabízet nový bio chléb z české produkce. Bio žitný chléb peče z české mouky Pernerka rodinná pekárna Nopek. Zákazníci se mohou těšit na lokální produkt s kvalitním složením, který výborně chutná a splňuje bio standardy.

číst dále ...

Zdraví klíčí v semínkách… Stačí je „odemknout“!

Posilují imunitu, pomáhají při některých civilizačních chorobách, jsou skvělým pomocníkem při různých dietách… Semínka či ořechy patří do oblíbené rodiny superpotravin, které jsou pro naše tělo prospěšné v mnoha směrech. Věděli jste ovšem, že díky vodě nabobtná nejen jejich objem, ale zároveň také několikanásobně zvýšíte obsah živin? Aktivujte prospěšné látky a objevte klíč ke svému zdraví!

číst dále ...

Zkroťte chutě na sladké, aneb 5 tipů ke sladkému životu bez cukru

V posledních letech se stal cukr v očích nás, spotřebitelů, stále více hlídanou surovinou. Na tento trend tak začali reagovat i výrobci, jenž chtějí svým zákazníkům poskytnout oblíbené produkty v alternativě bez bílého cukru. Sladké chuti se přitom nemusíme vyhýbat úplně, stačí sáhnout po produktech, za jejichž sladkou chutí stojí například ovoce, nebo přírodní sladidla, jako třeba čekanka. Jak zkrotit chutě, když se dožadují většího množství sladkostí, než tělo potřebuje?

číst dále ...

Připravte si velikonoční menu podle tradic a objevte nové recepty

Vajíčka na různé způsoby, nádivka, mazanec i beránek – oblíbených velikonočních pokrmů existuje celá řada. Zkuste letos dodržet tradici a připravit si originální velikonoční menu podle zvyklostí. Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek nebo Bílá sobota, přichystejte na každý den jinou specialitu. A nezapomeňte, že delikátní pokrmy nestojí jen na receptu, ale především na kvalitních surovinách.

číst dále ...

Jarní detox chutně a zdravě? Vyzkoušejte recepty z rostlinné stravy

S příchodem jara je v posledních letech čím dál populárnější dopřávat si takzvaný jarní detox organismu. Metod, jak ho docílit, je celá řada. Ideální je zvolit takovou cestu, kterou si neublížíme a bude nám příjemná i dlouhodoběji. Jedině tak totiž svému tělu dopřejeme skutečně to, co po zimě potřebuje. V žádném případě není nutné držet úplný půst, popíjet jen ovocné šťávy nebo třeba několik dnů po sobě jíst stejné jídlo. Bohatě stačí jídelníček s příchodem jara vhodně odlehčit a dopřát si na vitamíny bohatou rostlinnou stravu. Chcete-li letos očistu těla zkusit s chutí, rozumem a pestrou chutnou stravou, nechte se inspirovat recepty na chutné jarní menu od České veganské společnosti.

číst dále ...

Odlehčená oblíbená jídla, která potěší celou rodinu

Přemýšlíte, jak překvapit a hlavně nasytit vaše strávníky? Pořád probíráte nové recepty? Už nehledejte a vyzkoušejte osvědčené klasiky, ale nově s kuřecím mletým masem. Mleté maso je velmi univerzální a skvěle nahradí vepřové a hovězí maso. Zároveň je lehce stravitelné a bohaté na řadu potřebných vitamínů a podporuje nárůst a regeneraci svalové hmoty. Připravte si doma mini burgery, kuřecí tatarák, knedlíčky do polévky, sekanou, karbanátky nebo se inspirujte světovými hity jako jsou špagety bolognese, skotská vejce nebo chilli con carne. S novinkou Kuřecím steakem bez kůže mletým od Drůbežářského závodu Klatovy s 99% podílem masa vykouzlíte výtečnou hostinu na všechny způsoby.

číst dále ...

Napište do okna našeho gastronomického slovníku hledaný výraz nebo klikněte na jedno z písmen abecedy