Neobvyklé ingredience a bylinky v naší kuchyni, rady a tipy
Zapomenuté bylinky, exotické, přesto u nás rostoucí keře, větvičky dřevin, ale i jiné nezvyklé ingredience, které i přes svou zvláštnost patří do našich kuchyní a mnohé dokáží dodat pokrmům nám dříve nepoznané chutě a vůně.
Česnekové výhonky – využití v kuchyni
V červnu začíná kvést česnek a na jeho vrcholu se objevuje květenství, které se zaštipuje, aby česnek nevykvetl. Květenství tvoří malá pacibulka a zelený dlouhý výhonek. Výhonky i pacibulky se dají využít v kuchyni jako chutná delikatesa. Výhonky mají jemnou, česnekovou chuť a jejich využití v kuchyni je poměrně všestranné.
Denivky v kuchyni
Denivky (Hemerocallis) jsou vytrvalé květiny z čeledi asfodelovité (Aspohodelaceae). Jsou velmi podobné liliím, ovšem na rozdíl, od lilií je tato květina jedlá. V asijské ale i francouzské a orientální kuchyni se běžně konzumují uzavřené i rozvité květy denivek, ale i mladé lístky a hlízy. Uzavřené květy uvařené v páře se považují za delikatesu, mají jemnou chuť, která se dá přirovnat mladému hrášku bez moučné chuti.
Dřínky – plody dřínu obecného
Plody dřínu obecného (latinsky: Cornus mas) využívali naši předkové již v dávných dobách. Nejvíce se dřín využíval na Ukrajině, Balkáně a v Malké Asii, ale i na našem území ho naše prababičky uměly zpracovat. A není divu, že byl v dobách minulých tak oblíbený. Vždyť ve 100 gramech dužniny obsahují plody dřínu, kterým se říká dřínky, lidově také dřínové jahůdky, či svída dřínky, 100 – 300 mg vitaminu C, jehož vysoký podíl zůstává i ve zpracovaných plodech, třeba i v kompotech či džemech. Dále plody dřínu obsahují provitamin A, dostatek minerálních látek, třísloviny, organické kyseliny, pektiny, ale i další hodnotné látky.
Kopřiva pálí, ale také lečí a skvěle chutná
Kopřiva dvoudomá je celá léčivá, přes stonky a listy až po květ. Obsahuje histamin, kyselinu mravenčí, acetylcholin, serotonin, četné minerály včetně oxidu křemičitého, vitamíny A, B, C a taniny. Má své uplatnění také v kuchyni. Z kopřiv si můžeme připravit polévku, hodí se do nádivek, mletých mas, dá se také podusit a podávat jako špenát …
Medvědí, jinak také lesní česnek, zapomenutá bylinka je dnes zase in!
Ano, v zahrádce se umí neuvěřitelně rozrůst a pak se ho neumíme zbavit, jelikož umí být velmi umíněný a roste i tam, kde to nechceme. Ovšem v lese u vody, kde je vlhčeji, je velmi žádoucí, protože z něho můžeme připravit desítky skvělých pokrmů a jako dochucovadlo je prostě jedinečný. Má také jednu velkou přednost oproti klasickému česneku, chutná a voní jako běžný česnek, ale po jeho konzumaci nejste po česneku cítit.
Pampeliška, proklatý plevel, ale také úžasně zdravá bylinka
Zatím, co zahrádkáři Smetánku lékařskou, jak se také pampeliška jmenuje nenávidí, a snaží se jí většinou neúspěšně ze zahrádek vyhubit, bylinkáři či milovníci dobré kuchyně ji zase milují pro její všestranné využití nejen v bylinkářství, ale také v kuchyni.
Pažitka pobřežní – Allium schoenoprasum
Pažitku, lidově šnitlík, zná každý, můžeme ji pěstovat na zahrádce na záhonu, na balkóně v truhlíku nebo nasbírat čerstvou, volně rostoucí v přírodě. Ve volné přírodě však roste planě její příbuzná, pažitka pobřežní. Ta je rozšířená v celé Evropě, Asii i severní Americe. Jde o cibulovinu, která je dobrým zdrojem vitamínu C a B2, kromě toho obsahuje i karoten, síru, sodík, vápník, draslík, fosfor, železo a velké množství bílkovin. Má drobnější rourkovité listy a ostřejší chuť.
Podběl lékařský – Tussilago farfara
Podběl je jarní vytrvalá bylina, kterou pro její léčivé účinky sbírali a sušili již naši předkové. Roste hojně na vlhkých, jílovitých stanovištích, náspech, příkopech rumištích, lomech od nížin do hor v Evropě i Asii. Kvete od března do dubna. Sbírá se květ i listy …
Popenec břečťanovitý – Glechoma hederacea
Popenec je další jarní bylinka, kterou můžeme využít v kuchyni. Je to příjemně vonící vytrvalá bylina s plazivým oddenkem. Popenec je rozšířený téměř v celé Evropě, najdeme ho také Asii. U nás roste hojně v lesích, křovinách, podél cest. Popenec vyrůstá od dubna …
Sedmikráska obecná (chudobka)
Květy sedmikrásek obsahují především saponiny, hořčiny, třísloviny, sliz, organické kyseliny, flavonoidy, minerální látky, vitamín C, v malém množství i silici a inulin. Výluh ze sedmikrásek působí protizánětlivě a hojivě, osvědčil se při zánětech močových cest a při zánětu ledvin. Používáme také při kašli, zahlenění dýchacích cest a revmatismu. Často se používá při nedostatku vápníku v těle, protože dokáže tento prvek na sebe vázat.
Smrkové či borové jehličí chutná i léčí
Zní to možná pro nás Čechy šíleně, ale například v severských zemích smrčiny běžně používají ke kulinářské přípravě. Pokrmy z jehličí mají svou osobitou vůni a chuť … a jsou také zdravé!
reklama
