pečené

Závin připravený z rychle kynutého těsta naplněného ořechovou a makovou náplní.

Sladká buchta podle receptu našich babiček, připravená z pomletého máku, vejce, hrubé mouky, mléka, prášku do pečiva, citronové kůry a koření, upečená v troubě.

Starý recept ze Šumavy na malé pečené štrúdličky. Recept na těsto je původní, náplň vylepšená o nasekané ořechy a rozinky. Je to obdoba štrúdlu z listového těsta, z dávky je 6 malých štrúdlíků.

Díky použití sádla tyto moravské dvojctihodné koláče vydrží dlouho měkké, jsou pěkně nadýchané a chutnají úžasně.

Starý recept našich babiček ze 157 let staré kuchařky, kde se masová semlbába (z něm. semmel) neboli česky zemlbába, či také žemlovka, připravovala z vařeného vepřového laloku, kolena a ovaru při vesnických zabíjačkách.

Recept na velikonoční mazanec z 0,5 kg mouky (1 bochánek).

Miletínské modlitbičky se v minulosti připravovaly z perníku o poutích. Jsou to vlastně dva obdélníčky perníku spojené ořechovou náplní s rozinkami a kandovaným ovocem. Povrch se zdobí mandlemi. Lze si je připravit i dnes například podle tohoto receptu. Miletínské modlitbičky jsou spjatí s rodinou Erbenů, z níž pocházel známý básník Karel Jaromír Erben.

Podle tohoto receptu jsou koláče plněné tvarohovou náplní, zdobené povidly a drobenkou. Recept z receptáře našich prababiček.

Tento recept na moravské kynuté koláče pochází přímo z hradu!

Z hladké mouky, 100 % tuku, nastrouhané mrkve a prášku do pečiva vypracované těsto, vyválené, vykrájené formičkou a upečené v troubě dozlatova, nakonec obalené ve vanilkovém cukru.

Kynuté, pečené buchty sypané mákem, mazané rozpuštěným máslem smíchaným s medem.

Pečené slané bochánky ze škvarků, mouky, brambor, vína, vajec, koření a zakysané smetany. Chutnají jak teplé, tak i studené.

Pecivál byl člověk, který se pořád válel. Peciválky na tom v minulých dobách bývaly obdobně, hotové, obalené v máku s cukrem a pomaštěné sádlem se nechávaly na troubě proležet a prohřát, pak se jedly ze společné mísy.

Jak by mohlo vypadat ideálně strávené odpoledne? Lehnout si na pec a dát si pár peciválek neboli bochánků z bramborového kynutého těsta, jejichž název je odvozen od toho, že během kynutí odpočívaly v míse za pecí.

Menší jablka upečená doměkka, servírovaná zdobená rybízovou zavařeninou.

Pečené placky z vařených brambor, potřené marmeládou, servírované stočené.

Nastrouhané syrové i uvařené brambory smíchané s vejci a moukou, upečené v troubě dozlatova.

Tradiční děčínský koláč se připravuje naplněný třemi náplněmi, povidlovou, makovou a také tvarohovou náplní. Je velice křehký a moc a moc dobrý. V některých rodinách do něj přidávají i jablka a koláč je pak ještě křehčí a lahodnější.

Chlebovňáky, šupáky, osúchy, přípalňáky nebo kotrouše… i takto se nazývaly obyčejné chlebové placky z kynutého těsta, které se pekly na sucho na kamnech, nebo také v peci. Tyto placky byly vlastně jednodušší variantou vzácnějšího chleba, a jedly se jako pečivo místo něj. Hospodyně je také také dávaly jako výslužku čeledínům. Asi nejvíce je milovaly děti. Připravovaly se ochucené solí a kmínem, nebo nasladko, kdy se potíraly švestkovými, hruškovými či jablečnými povidly.

Babiččiny mrkvánky se pečou v Polné při pouti vždy druhou neděli v září. Dle Ludmily Vomlelové z Polné.