REKLAMA

Hlavní rubriky receptů jídel a nápojů

O houbách

Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku

Čím jsem starší, tím raději vzpomínám na své dětství. Nevím,jestli je to věkem, nebo tím, že jsem měla pěkné dětství, na které je radost vzpomínat.


Začala houbová sezóna a mně se vynořily vzpomínky na sběr hub v mém dětství. Bydlela jsem na vesnici u babičky a dědy a les jsme měli podle mého tehdejšího povědomí celkem daleko. Když začala houbová sezona tak děda chodil do lesa často, protože bylo potřeba nasušit houby na celou zimu. Taky se tím ušetřilo dost peněz v domácnosti, protože se houby používaly místo masa. Když řekl děda že půjde druhý den do lesa, hned jsme se se sestrou hlásily že půjdeme taky. Děda chodil do lesa časně ráno a když nás budil pokaždé se mu to nepodařilo. Potom jsme litovaly, že jsme nevstaly. Ovšem když nás z postele vytáhl tak to pro nás byla krásná polodenní vycházka spojená s dobrodružstvím při sběru hub. Mívaly jsme každá svůj košíček a děda měl velký košík. Při návratu domů jsme byli nejspokojenější, když byly všechny koše plné.

Doma se houby čistily, krájely a třídily na různé použití. Lišky byly na okamžitou spotřebu do polévky a do smaženice. Smaženice se vařila jen na večeři a když bylo málo hub tak se nastavovala opraženou krupicí. Tuto úpravu mám dodnes nejraději. Holubinky přišly také do polévky. Když jsme našli velké a zdravé hříbky měli jsme řízky. To pak babička udělala velké množství řízků, aby bylo na oběd pro všechny a ještě aby zbylo na odpoledne co mlsat. Už když je smažila, tak jsme je chodily ujídat. V dnešní době kdy mám povědomí o práci, která je s tím spojena, obdivuji babičku o to víc. Další den jsme měli k obědu houbovou omáčku nebo houbový guláš s knedlíkem. Když bylo hodně malých a drobných hříbků, tak je babička nakládala do kyselého nálevu, aby se mohla dělat omáčka i v zimě. Omáčka se dá udělat i ze sušených hub, ale to není ono jako z nakládaných.

V dnešní době jsou domácnosti, kde se houby zamrazí a nesuší ani nezavařují. Je to daleko jednodušší, ale chybí tomu ono kouzlo, když jsme rozkládaly babičkou nakrájené houby na velká síta která se dávala na dvoře pod střechu aby dobře na vzduchu houby uschly.

Houby mám ráda dodnes a jak říkám, mé děti houby můžou mít i v pudinku.

S pozdravem houbám a hlavně houbařům zdar se s vámi loučí

Maruš

Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku


reklama



Napište do okna našeho gastronomického slovníku hledaný výraz nebo klikněte na jedno z písmen abecedy