REKLAMA

Hlavní rubriky receptů jídel a nápojů

Kuchyně staroslovanského sídliště

Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku

Archeologové podle nalezených střepů tzv. „pražské keramiky\”, jejího způsobu vypálení a zdobení, rozpoznali v posledních letech tři vesnice raného slovanského osídlení, které byly založeny mezi 6. a 9. stoletím – a sice v Březnu u Loun, Roztokách u Prahy a Pohansku u Břeclavi. Měli cosi společného: vedle mírně zapuštěných slovanských chat výzkum odhalil i obilní jámy.


Archeologické zprávy Muzea hlavního města Prahy zaznamenaly, co takoví hledači ztracených časů dokáží z prostých děr do země vyčíst. Obilní jáma má 100 až 150 cm v průměru a právě tak je hluboká. Archeologové soudí, že jáma byla nejdříve vystlána slámou, ve které pak bylo uloženo obilí. Bylo prokázáno, že obilí bylo možno skladovat v zemi i bez slámy. Obilí je poměrně ve stálé teplotě bez přístupu vzduchu, po spotřebování kyslíku se mezery zaplní kysličníkem uhličitým, zrno neklíčí, hmyz hyne – navíc opakovaný pokus po tři zimy prokázal, že zrno i po této době je stále kvalitní, schopné klíčit znovu.

Mezi počtem obilních jam a slovanských chat se prokázala souvislost. Na rodinu a dům připadalo v Březně u Loun 5 hektolitrů obilí, v Pohansku 4,2 hl a v Roztokách u Prahy 9 hektolitrů. Jestliže 10 litrů obilí váží 8 kg a raná slovanská vesnice měla 20 až 40 obyvatel – docházejí archeologové k počtu, že ( po odečtení 20% na další setbu) na obyvatele vesnice a rok připadlo 100 až 200 kg obilí.

Je to moc, anebo málo? Archeologové přesvědčivě dosvědčili, že ani pravěký člověk nemohl konzumovat jenom potravu rostlinného původu, protože by vyhynul na nedostatek vápníku, bílkovin a esenciální aminokyseliny lysinu, kterou není možno získat z rostlinné potravy. Aby člověk mohl využít ze 100 až 200 kg obilí na osobu, musel k tomu spotřebovat ještě 90 kg masa, 300 litrů mléka, používat řepkový olej a jíst med. Veřejnost všeobecně přeceňuje sběr ovoce, bobulí, kořenů, listů a zejména žaludů, ale archeologové vědí, že podíl těchto potravin byl u zemědělských civilizací vlastně zanedbatelný.

V okolí Března nebylo mnoho dalších vesnic. Archeologové prokazují na Lounsku dvě. Pohansko mělo nejbližší sousedy vzdálené 2,5 km na jih a ve vzdálenosti 6 km na sever se našla dvě další žárová pohřebiště. Nejhustěji bylo osídleno okolí Roztok na obou stranách Vltavy, i když se zdaleka nevyrovnalo osídlení středověkému.

A teď už si tedy můžeme představit, jak se v takovém pastevecko-zemědělském sídlišti hospodařilo. Pole byla pravděpodobně hned u domů, patrně oplocena a ohrazena, jednak před zvěří a vlastním dobytkem – ale i proto, že po žatvě a v zimě se tu pásl domácí dobytek a tím přirozeně pole hnojil. Slovanská sídliště postrádala také záchody a fekální jámy, z čehož lze usuzovat, že i sám člověk při vyhnojování humen vypomáhal.

Archeologové dále prokazují, že veřejnost se často mýlí v odhadech výnosnosti extenzivního hospodaření. Všechny formy žárového zemědělství, kdy se dlouhém doutnání dřeva, porostu a listí selo obilí do popela ještě vlahého – nebo při divoké travopolní soustavě, kdy pozemek odpočíval tak dlouho, až zaroste původním porostem a teprve pak se povrch jen lehce rozrušuje jednoduchými nástroji – dávají pole dostačující výnosy ke zmnožení zrna na 10 až 20 nových exemplářů. Po vyčerpání půdy se předkové odstěhovali o kousek dál, aby se sem po několika letech zase vrátili.

Naši Slované v Březnu měli tedy podle výpočtů osm hektarů polí, v Pohansku 2,5 hektaru a v Roztokách 13 hektarů. Ke každému staroslovanskému sídlišti patřilo 4 až 5 km2 pastevního prostoru, na kterém se uživilo nejméně 100 kusů dobytka. Slovanský skot, jak dokazují archeologové, byl menší a také měl menší nároky na potravu. Byla to polodivoká zvířata, kterým v našich poměrech nehrozilo ani od divoké zvěře téměř žádné nebezpečí. Dojení, i když ne celoroční, se předpokládá. Výměnný obchod s potravinami neexistoval, neboť nebylo s kým obchodovat.

V takové občině, kde všichni byli jedna velká rodina, se jedlo jaksi sezónně. Po žních to bylo syrové obilí, nebo různě upravené pražením či v podobě různých kaší. Velmi rozvinuté bylo včelařství a zejména brtnictví ( chov včel v dutinách stromů). Mezi domácím zvířectvem byla převaha skotu a je dokázáno, že v Březně už existovali kastráti. Zvíře se po zabití rozdělovalo rodinám, část se snědla hned, druhá část konzumovala ( solením, sušením, uzením) – a teprve za určitou dobu se zabíjelo další zvíře. Jedlo se dvakrát denně, ráno a večer a vařilo se jednoduše. Polévka ze zeleniny, maštěná řepkovým olejem či živočišným tukem a zahuštěná rozdrceným obilím, nebo obdobná polévka z masa, mléka či morkových kostí. Jindy to byla slaná nebo sladká kaše, kus masa, tvarohové homolky, chléb s cibulí či česnekem, mléko, syrovátka a další nápoje.

Teprve ve výšinných sídlištích, ale také ve starší době hradištní se zvětšují i obilní jámy na hloubku 2 -3 metry a dvoumetrový průměr. Archeologové v této souvislosti prozkoumali Klučov a vyznačili tak čas, kdy skončil pastevecko-rolnický způsob života a zintenzivněla obilnářská výroba. Jenomže to už jsme v raném středověku.

Autor: Jaroslav Vašák

Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku


reklama


Nejnovější články

Tradiční české vánoční recepty na sladké pečivo, moučníky a dezerty, TOP výběr těch nejlepších receptů

Výběr známých, ale i méně známých, tradičních českých vánočních receptů na sladké pečivo, moučníky a dezerty z receptářů našich babiček a prababiček. TOP výběr těch nejoblíbenějších receptů z databáze internetové kuchařky ReceptyOnLine.cz najdete pěkně na jednom místě, stačí kliknout na nadpis nebo fotku v tomto příspěvku! Přejeme vám velkou pohodu strávenou ve vašich provoněných kuchyních při přípravě úžasných voňavých vánočních dobrot třeba právě podle našich vyzkoušených receptů.

číst dále ...

Mák netradičně v tradičním cukroví

Rohlíčky, pusinky, perníčky…synonyma pro Vánoce, které nechybí snad na žádném vánočním stole. Ale i klasu lze trochu ozvláštnit. Hned budete mít o další druh cukroví víc. Tou tajnou ingrediencí je mák. Vyzkoušejte ten český modrý nebo bílý, který chutí připomíná spíše oříšky.

číst dále ...

OCEAN48 před Vánocemi expanduje do Prahy i dalších velkých měst. V Brně bude opět k dispozici populární FishDrive

Brno, 28. listopadu 2019 – Na štědrovečerní stůl patří ryba. Milovníci tradičního kapra, ale i lidé upřednostňující čerstvé mořské živočichy, si letos přijdou na své. Společnost OCEAN48 specializující se na dovoz ryb z přímořských destinací otevře v předvánočním období ve velkých městech více než třicet stánků s bezkonkurenčním výběrem. V Brně budou moci zákazníci využít službu FishDrive, díky které si předem objednanou rybu vyzvednou bez nutnosti vystoupit ze svého auta.

číst dále ...

Zimní strava musí zahřát – 7 tipů na co si dát v zimě pozor

Žijeme v mírném podnebném pásu, kde je půl roku teplejší a půl roku chladnější počasí. Změny počasí ovlivňují i náš organismus a stejně tak jak mu přizpůsobujeme oblečení v šatníku, musíme přizpůsobit i stravu, která nás zahřeje. Odpovídající stravou pomůžeme našemu tělu ušetřit energii za jeho oteplování a při správném chování v chladných měsících můžeme předejít i nachlazení. Zde je 5 tipů, jak na to.

číst dále ...

Fenomén jménem hranolka

Díky zámořským objevům Kryštofa Kolumba se z Jižní Ameriky dostaly brambory do Evropy – a o pár století později Evropané na oplátku zase přivezli Američanům hranolky… Smažená pochoutka je dnes neodmyslitelnou součástí jídelníčku a znají ji lidé po celém světě.

číst dále ...

Šťastné a veselé? Šťastné a voňavé!

Většina z nás má vánoční svátky spojené se vzpomínkami na dětství a také s vůněmi a chutěmi, které jsou pro tuhle část roku charakteristické. Vůně skořice, vanilky nebo svařeného vína a chuť čerstvě upečeného cukroví či vánočky, na to se mnozí z nás těšíme dlouho dopředu. Pečeme recepty našich maminek a babiček, předáváme si osvědčené rady a zaručené tipy, jak cukroví upéct ještě křehčí a nadýchanější, a nemůžeme se dočkat svátečního hodování.

číst dále ...

9 tipů na luxusní slavnostní pohoštění

Vybrané studené a teplé luxusní předkrmy a chuťovky k slavnostnímu pohoštění vhodné nejen jako součást menu, ale také jako dobroty například k dobrému vínku.

číst dále ...

Napište do okna našeho gastronomického slovníku hledaný výraz nebo klikněte na jedno z písmen abecedy