REKLAMA

Hlavní rubriky receptů jídel a nápojů

Martinská husa


Na Podhorácku martinská husa svou „ kobylkou „ předpovídala, jaká bude zima. Když byla bílá, mělo být hodně sněhu. Byla-li namodralá, byla zima se sněhem, ale mírná, když modrá, byla zima deštivá. Na Třebíčsku nesměl kobylku dostat pes. Trhal by na jaře housata. Blána z nohy martinské husy bývala lékem na ozdobeniny. Vkládala se do boty, aby nohy nebolely.

Naši předkové před několika sty lety neuměli číst ani psát. Nebyl jim tedy nic platný tištěný kalendář, i kdyby býval byl. Zato si rozdělovali rok podle toho, v kterou dobu připadla památka některého svatého. V průběhu roku se slavil sv. Josef, sv. Jiří, sv. Jakub, Havel a Martin. Den sv. Martina 11. listopadu býval zvláště na venkově okázale slaven. Čeledi napekla panímáma velikých makových rohlíků a toho dne nemohl se dít oběd bez husy.

Spisovatelka Zd. Hochová o tom dni píše: “Na sv. Martina bývalo veselo v domácnostech staročeských, selských měšťanských, i panských. Selská pranostika z roku 1710 rýmuje o slavení sv. Martina u našich předků: “Na den sv. biskupa Martina milý hospodář a jeho družina husy jedí, víno k tomu pijíce, štědrého Martina chválíce; páni, žáci a kněží se radují, neb se jim koledy přibližují. Pacholci a dívky svobodu mívají a u jiných pánů se zjednávají.” Svatý Martin – Svátek svatého Martina býval jedním z nejoblíbenějších svátků roku. Děti i hospodáři čekali na první sníh, hospodyně pekly martinskou husu a martinské rohlíky nebo podkovy, zvané martiny, roháče či zahýbáky.


reklama


Napište do okna našeho gastronomického slovníku hledaný výraz nebo klikněte na jedno z písmen abecedy