REKLAMA

Hlavní rubriky receptů jídel a nápojů

Historie přípitku


Od dob, kdy člověk vypěstoval svůj první vinný keř uplynulo mnoho vody a času. Víno se stalo ušlechtilým nápojem a bylo tak vzácné, že se jím uctívali bozi a podle náboženských představ je ještě dodnes symbolem krve Ježíšovy. Ne nadarmo pronesl řecký filosof i známá slova o tom, že ve víně je pravda. Jeho rčení se stalo předmětem úvah, my se však spokojujeme s tím, že přenecháme každému, co jeho jest a tedy i to, co chce při pití vína sám pronést. Neboť po každé, když člověk pozvedne tenkostěnnou sklenku a vnoří svůj zrak do rudých a nazlátlých vinných jisker musí něco říci. Pronáší přípitek.

Je tomu tak od nepaměti a vždycky si lidé při pití tohoto nápoje přáli jen to nejlepší. Důkazem jsou přípitky v různých řečech světa, ze všech kontinentů naší planety, které na prvém místě přejí každému hodně zdraví. Tedy to, co lidé po tisíciletí považují za dar nejcennější. Teprve pak se v přípitcích objevují přání mnoha štěstí, lásky a peněz a přátelství. A každý podle své nátury k tomu připojuje i své vlastní osobní přání, své naděje a tužby, svou víru v lepší časy a lepší budoucnost.

Až se zahledíme do své novoroční sklenky, přiťukneme si s Vaši drahými a milými: Na zdraví – ať slouží.

Vzájemné přiťuknutí při přípitcích má svůj původ v minulosti, kdy lidé věřili, že se mohou do vína dostat zlí duchové, které jen nutno odehnat ještě prvním douškem.


reklama


Napište do okna našeho gastronomického slovníku hledaný výraz nebo klikněte na jedno z písmen abecedy