REKLAMA

Hlavní rubriky receptů jídel a nápojů

Historie přípitku


Od dob, kdy člověk vypěstoval svůj první vinný keř uplynulo mnoho vody a času. Víno se stalo ušlechtilým nápojem a bylo tak vzácné, že se jím uctívali bozi a podle náboženských představ je ještě dodnes symbolem krve Ježíšovy. Ne nadarmo pronesl řecký filosof i známá slova o tom, že ve víně je pravda. Jeho rčení se stalo předmětem úvah, my se však spokojujeme s tím, že přenecháme každému, co jeho jest a tedy i to, co chce při pití vína sám pronést. Neboť po každé, když člověk pozvedne tenkostěnnou sklenku a vnoří svůj zrak do rudých a nazlátlých vinných jisker musí něco říci. Pronáší přípitek.

Je tomu tak od nepaměti a vždycky si lidé při pití tohoto nápoje přáli jen to nejlepší. Důkazem jsou přípitky v různých řečech světa, ze všech kontinentů naší planety, které na prvém místě přejí každému hodně zdraví. Tedy to, co lidé po tisíciletí považují za dar nejcennější. Teprve pak se v přípitcích objevují přání mnoha štěstí, lásky a peněz a přátelství. A každý podle své nátury k tomu připojuje i své vlastní osobní přání, své naděje a tužby, svou víru v lepší časy a lepší budoucnost.

Až se zahledíme do své novoroční sklenky, přiťukneme si s Vaši drahými a milými: Na zdraví – ať slouží.

Vzájemné přiťuknutí při přípitcích má svůj původ v minulosti, kdy lidé věřili, že se mohou do vína dostat zlí duchové, které jen nutno odehnat ještě prvním douškem.

Fotogalerie:


reklama

Napište do okna našeho gastronomického slovníku hledaný výraz nebo klikněte na jedno z písmen abecedy