REKLAMA

Hlavní rubriky receptů jídel a nápojů

Čekanka salátová (lat. Cichorium intibus)


lidově kozí cecek, čekánek, pocestník, koření sv. Petra rostoucí na okrajích cest, mezích a úhorech. Sbírá se kořen, vykopává se v září nebo v dubnu a suší při umělé teplotě. Nať, listy a květ se sbírají v červnu a červenci. Kořen obsahuje inulin. V první světové válce se čekanka stala náhražkou kávy zvané cikorka.

Znali ji i staří Egypťané, kteří ji používali jako zeleninu, jež posilovala žaludek. Oblíbená je například v Belgii, Holandsku a Anglii, kde z ní připravují nejen salát, ale upravují jí i vařenou nebo pečenou. Tké v jižní Evropě jde o oblíbenou zeleninu – tady je známá již z dob antiky.

Oblíbená byla především ve staročeské kuchyni. U nás také málo známá zelenina, která si své místo na jídelníčku teprve hledá. Mnohým vadí její nahořklá chuť. Vyžaduje půdu hlubokou, alespoň před rokem hnojenou. Semeno vysévá se v dubnu do řádků 20-25 cm od sebe vzdálených, řídce a mělce. Po vyklíčení semene protrhávají se rostliny na 10-15 cm, aby se lépe vyvinuly.

Mimo kypření povrchu země a zálivky za sucha jiné péče nevyžaduje. Na podzim se kořeny pozorně ze země vyryjí, zbaví listů až na srdéčko a založí ve sklepě nebo pařišti do písku nebo země. V temnu pak narůstají nové listy, jemné, bělavé, které poskytují jemný salát.

Tato rostlina pochází z plané čekanky.


reklama


Napište do okna našeho gastronomického slovníku hledaný výraz nebo klikněte na jedno z písmen abecedy