REKLAMA

Hlavní rubriky receptů jídel a nápojů

Brusinky, (brusnice, brusinka)


(Vaccinium vitis idaea) jsou rozšířeny po celé zeměkouli. Rostou ještě v Grónsku na 75 stupni a 59´severní šířky. Brusinka se pěstuje i v USA, Kanadě nebo Polsku. Medicína u nich oceňuje kromě vitaminu C ( 20 mg ve 100 g), provitamin A, anthokyaniny, ovocný cukr fruktózu, draslík a sodík a především vysoký obsah pektinu, látky chránící cévy a malé množství vlákniny.

Listy brusinek, které obsahují arbutin a třísloviny, se objevují i v čajových směsích podávaných při cukrovce. Připravuje se z nich kompot a čaj,džem a používají se i při přípravě minutek, ryb a zvěřiny. Tepelně neupravené plody a stejně i listy mají výrazně protizánětlivé účinky a to zejména při zánětech močového měchýře, močových cest, ženských orgánů, střeva a průjmech užíváme 3 x denně na špičku nože prášek ze sušených plodů. Brusinkový džus se používá u osob trpících inktontinencí. To proto, že šťáva zabraňuje růstu bakterií. Brusinková šťáva se používá při chronických zánětech ledvin. Ta obsahuje vysoké procento taninu, který působí jako účinná prevence. Zabraňuje totiž bakteriím Escherichia coli, které vyvolávají 80 % těchto infekcí, uchytit se na stěnách močových cest a měchýře. Vhodným doplňkem jsou urologické čaje.

Brusinka je chloubou Severní Ameriky – je jedním z mála druhů ovoce, které zde mají svůj původ.

Brusinky měly od svého objevení celou řadu různých jmen. Nejdříve je indiánské kmeny Pequotů v oblasti Cape Cod (dnes Massachusetts) nazývali „ibimi“ neboli hořká bobule. Němečtí a holandští osadníci těmto plodům říkali „crane berry“ (česky jeřábová bobule), protože stonek této rostliny a její růžové květy na jaře připomínaly krk, hlavu a zobák jeřábů. Během času se tento výraz zkrátil na „cranberry“, česky brusinka.

Již dlouho předtím, než do Ameriky v roce 1620 dorazili poutníci ze starého kontinentu, vyráběli Indiáni ze směsi zvěřiny a brusinek tzv. pemmican, velice trvanlivé jídlo, které jim zajišťovalo přežití v zimních měsících. Také věřili v léčebnou sílu brusinek a indiánští šamani z nich vyráběli přípravky, které měli ze zranění od šípů vytáhnout jed. Indiánský kmen Delaware v New Jersey používal brusinky jako symbol „míru“.

Když do Ameriky dorazili angličtí osadníci, začali brusinky používat jako oblíbenou náplň dortů a jako sladkou omáčku k masovým jídlům. Od Indiánů se dozvěděli, jaké mohou mít brusinky tišící a léčebné účinky. Říká se, že na první den díkůvzdání se podávaly právě brusinky. Od té doby se staly významnou součástí sváteční večeře a rok se rok se dostávají na stůl miliónů Američanů.

Vzhledem k neustále rostoucí spotřebě začali evropští osadníci brusinku pěstovat. Brusinky rostou a přežívají v kyselých rašelinových půdách, ve kterých by se většině ostatních ovocných plodin nedařilo. Brusinky také vyžadují náležitý přísun čisté vody. Nejvhodnější pro pěstování jsou tzv. „wetlands“ (mokřiny), které patří k nejkrásnějším a nejcennějším přírodním zdrojům celé Ameriky. Existují doklady toho, že první brusinka byla vypěstována a sklizena ve státě Massachussets (v oblasti Cape Cod) v roce 1816, což je tedy první doložená úroda v historii brusinek.


reklama


Napište do okna našeho gastronomického slovníku hledaný výraz nebo klikněte na jedno z písmen abecedy