Sváteční nálada je jako stvořená pro provozování nejrůznějších kouzel, čar a pověr. Je jejich nepočítaně. Tak se například říká, že před večeří je třeba bezovým koštětem vymést dům, aby se v něm nedržely myši ...

Stůl je třeba obtočit provazem, aby do stavení nevnikli zloději. Kosti z ryby se měly usušit a když později někdo omdlel nebo byla uhranutá kráva, bylo je nutno roztlouci, smíchat s kořením a postižené tím podkuřovat. Po večeři měla svobodná děvčata zatřepat bezem. Přitom se mumlalo zaříkávání: „Třesu, třesu bez ozvi se mi pes, kde můj milý dnes“. Z které strany se pak nějaké psisko ozvalo, odtud do roka přišel ženich. Skráně se měly potřít medem. Takto pomazaného měli všichni lidé po celý rok rádi.

Do skořápek vlašských ořechů se dávala svíčka a pak se toto plavidýlko spustilo na vodu, nalitou do umyvadla. Komu se skořápka vzdálí nejdál od okraje, ten se dostane do širokého světa. Po jídle se rozkrajovala jablka. Když se objevil jádřinec v podobě hvězdy, značilo to zdraví, byl-li plod uvnitř nahnilý, značí to nemoc, jádřinec v podobě křížku smrt. Do nádoby s vodou se nalévalo rozpuštěné olovo: z tvarů odlitků se pak usuzuje na to, co podle tohoto symbolu přinese budoucnost. Jinak je dalších pověr a zvyků ještě daleko víc, ale to jistě znáte i od svých maminek a babiček.

Svobodná dívka dostane toho muže, o kterém se jí bude v noci po Štědrém dni zdát. Někde házely dívky na střechu domu kabát. Kolikrát spadl, tolik roků musela dívka čekat na sňatek. Když se uchytil napoprvé, znamenalo to vdavky v příštím roce. Rozkvetlé větvičky barborky věštily dívce svatbu. Zvykem bylo vkládat pod talíře na štědrovečerním stole minci, abychom byli v příštím roce bohatí. Vyjití hvězdy určovalo směr, ze kterého přijde chlapci vyvolená.

Dnes už je zapomenutý zvyk, že hospodyňka zapekla do jedné vánočky hrachové zrnko. Vánočka musí vydržet do Nového roku. Kdo v ní najde hrášek, bude mít celý rok štěstí a úspěch. Jak nám bude v příštím roce sloužit zdraví, zjistíme z vlašských ořechů. Každý dostane ke štědrovečerní večeři ke každému talíři 4 neoloupané ořechy. Po večeři je rozlouskneme a pokud jsou jádra zdravá, budeme i my zdraví. Jádro, které je zaschlé a zčernalé, nám napoví, ve kterém čtvrtletí budeme mít zdravotní potíže. Podle tradice mělo být na štědrovečerním stole devatero pokrmů. Magickou moc měla plachta, pokrývající stůl. Na jaře z ní hospodář rozséval obilí, aby bylo pěkné a nebylo potlučené od krup. Pro hojnou úrodu bylo třeba sníst nejprve lžíci hrachu. Někde vařili polévku s dlouhými nudlemi, aby mělo žito dlouhé klasy.

Večeře se začínala a končila modlitbou, ve které se vzpomínalo na zemřelé členy rodiny. Hospodyně nesměla vstát od stolu, jinak by jí neseděly slepice na vejcích. obsluhovala tedy děvčata. Zbytky jídla byly zakopány do země, aby byla úrodná. Když hospodyně připálí vánočky. Bude o vánocích stonat. Kdo si pod štědrovečerním stolem bos šlápne na sekeru, toho nebudou bolet nohy a celý rok zůstane zdráv. Při štědrovečerní večeři přivolávají pokrmy z čočky a jáhel bohatství, drobná mince pod talířem peníze.

Vdavekchtivé děvče má na Štědrý den jedinečnou příležitost. Stačí, když tajně sebere devět patek od vánoček a do roka je pod čepcem.

Večer před Štědrým dnem si položte k posteli ořech. Po probuzení ho rozlouskněte a snězte. Po celý rok by vám měly dát pokoj blechy a štěnice. Sníš-li při štědrovečerní večeři kousek okoralého chleba, bude tě držet štěstí. Rozliješ-li víno, čekej do roka křtiny. Česnek a med pojišťují zdraví, hrách dodává sílu. Kdo nosí u sebe tři šupiny ze štědrovečerního kapra, toho se drží peníze. Řetězem ovázaný trnož stolu ochraňuje rodinu před zlými duchy.

Další vánoční zvyky a pověry:

• Na Štědrý den nepište nikomu zamilované dopisy, jinak vše špatně dopadne.

• Na Štědrý den se nesmí prát, přináší to smůlu.

• Kouzelnou moc prý mají vejce snesená 25. prosince a také chleba upečený ve stejný den.

• Na Štědrý den se nemají čistit stáje. Dobytek by pak kulhal.

Autor: Jaroslav Vašák

---

---