Toto je velmi kontraverzní houba. Někdo ji miluje a považuje ji za skvělou houbu, jiný strmělku mlženku nemá rád a řadí ji mezi houby nejedlé a některým lidem opravdu může způsobit i větší zdravotní potíže.
Latinsky: Clytocybe nebularis syn.
Lepista nebularis
Jedlá (nejedlá) …………………. O strmělce mlžence bylo napsáno mnoho a názory na její použití se liší, někdo ji považuje za vynikajicí jedlou houbu, někdo podřadné jakosti, někdo slabě jedovatou, která vyvolává žaludeční potíže.
Komu je její vůně příjemná obvykle ji může konzumovat, v opačném případě vyvolává dosti silné trávicí poruchy.
Doba výskytu: srpen až prosinec

Roste velmi hojně ve skupinách, často v čarodějných kruzích v lesích všech typů ale i mimi les v hájích, křovinách, zahradách. Vyhledává půdy bohaté na dusík.
Klobouk až 150 mm, vyklenutý, později plochý, s podvinutým okrajem, někdy mírně vmáčklý, pokrytý šedobílým ojíněným povlakem ,který lze lehce setřít. Lupeny husté mírně sbíhavé, zprvu bílé, později žlutě krémové. Třeň mohutný válcovitý až 100 mm, na bázi kyjovitě rozšířen, bělavý, zašedlý, plný, ve stáří vatovitě vycpaný. Chuť nasládlá jindy nakyslá, vůně výrazně aromaticky nasládlá, specifická pro tento druh.

Možná záměna:
Pro svoji specifickou vůni lehce poznatelný druh ,podobná je menší strmělka kyjonohá (Clitocybe cavipes), nemá však výraznou vůni, mohutnější strmělka Alexandrova (Clitocybe alexandri), má tmavěji zbarvený klobouk s hnědými tóny a nevýraznou vůní, strmělka statná (Clitocybe robusta), která je bíle zbarvená a někdy bývá považována jen za její odrůdu, protože má i shodné mikroskopické znaky, starší latinský název byl Clitocybe nebularis var. Alba, všechny uvedené druhy jsou rovněž jedlé.

Kuchyňské zpracování:
Velmi chutná je omáčka z mladých mlženek, výborné jsou i mlženky v octovém nálevu, osvědčil se i recept na mlženky mléčně kvašené, ve směsích a smaženici se neosvědčila svojí vůní přebije chuť ostatních hub .
Toto je můj vlastní názor, každý se může rozhodnout zda chce mlženku konzumovat. Nejlepší jsou ovšem mladé plodnice, staré trpí velkou červivostí a jsou příliš měkké a po přejetí plodnic mrazem prvními podzimními mrazy a jejich následném rozmrznutí plodnice nekonzumujte vůbec.
Autor textu i fotografií: Dalibor Marounek














































