K svátečnímu menu je zvykem podávat aperitiv. Podle Brillat Savarina je nejlepším aperitivem sklenička suchého sektu nebo lehkého svěžího vína. Ale stejně vhodná je i sklenička dobrého piva.

Častěji se však podává suchý vermut s kolečkem citrónu, vodka, borovička, myslivecká nebo některý suchý koktejl. Dětem a mladistvým nabízíme jako aperitiv chlazené přírodní ovocné šťávy, v tomto období převážně pomerančovou nebo grapefruitovou.

Další součástí menu jsou předkrmy. Studený předkrm podáváme před polévkou nebo v menu bez polévky. Má to být lahůdka jemně pikantní chuti, už na pohled lákavá, která není určena k nasycení, ale jen k povzbuzení chuti. Ke studeným předkrmům podáváme miniaturní banketní pečivo. Jako studený předkrm jsou vhodné různé lahůdkové saláty, majonézy a koktejly, šunkové závitky a kornoutky, plněná vejce, kaviár, kapr v rosolu apod.

Polévka je tradičním chodem. Ke štědrovečerní večeři nerozlučně patří polévka rybí doplněná osmaženou žemlí. Ale tam, kde se rybám neholduje, ji může nahradit polévka hrachová, rovněž s osmaženou žemlí nebo některá polévka hrachová. V dalších svátečních dnech máme už v polévkách větší výběr, vždy přijde vhod výborný hovězí vývar, drůbeží, králičí nebo zvěřinový s domácí těstovinou a s masem nebo s některou méně obvyklou zavářkou nebo vložkou, pokud ovšem nedáme přednost méně obvyklé polévkové specialitě. Polévka však nemá být příliš zahoustlá, aby se stolovníci předčasně nezasytili.

Pokud jsme vynechali studený předkrm, zařadíme pravděpodobně po polévce předkrm teplý. Tradičním štědrovečerním teplým předkrmem bývá kapr namodro s některou pikantní přílohou nebo masová míšenina zapečená v lasturách, ale i hubník nebo kuba. V dalších svátečních dnech můžeme jako teplý předkrm podat paštičky z listového těsta plněné teplým ragů, vejce v kelímku nebo vařenou zeleninu posypanou strouhaným sýrem nebo osmaženou strouhankou politou máslem (černý kořen, růžičková kapusta, pórek, sterilovaný chřest, zmrazený květák).

Hlavním štědrovečerním chodem bývá smažená kapr s bramborovým salátem. K odlehčení svátečního stravování můžeme podávat i kapra pečeného na másle nebo v alobalu s bramborovou přílohou a se salátem z čerstvé zeleniny, anebo kapra smaženého doplnit francouzským zeleninovým salátem či salátem Waldorf. V rodinách, kde se ryba neobjevuje na stole ani o vánocích, podává se stále častěji smažená nebo opékaná bílá vinná nebo smetanová klobása opět s bramborovým salátem. V dalších vánočních dnech dáváme před tradiční svíčkovou na smetaně přednost lehčím masitým pokrmům v minutkových úpravách, které podáváme s dušenou rýží, s různě upravenými bramborami a s teplou zeleninovou přílohou. Také krůtu nebo zvěřinu připravujeme raději v některé minutkové úpravě. Nepostradatelný je vždy salát z čerstvé zeleniny nebo míchaný kompot.

Sváteční menu bývá vždy korunováno moučníkem. Místo častého ořechového dortu nebo čokoládové rolády se přimlouváme za tradiční jablkový závin, který, pokud je pro některou hospodyni časově příliš náročný, možno nahradit pečenými vánočními jablky. Přeslazené a příliš tučné moučníky se stále častěji nahrazují lehkými dezerty, z nichž nejoblíbenější jsou zmrzlinové poháry doplněné čerstvým nebo kompotovým ovocem, karamelem, šlehačkou, čokoládou a ořechy. Lehký a velmi osvěžující je i dezert ovocný nebo ovocný salát. Milým překvapením pro naš strávníky bude teplý moučník, na který se v poslední době zapomíná. Ale jen i taková teplá palačinka s ovocem, šlehačkou a trochou strouhané čokolády je kulinářským zážitkem.

Na závěr štědrovečerní večeře přichází na stůl ještě mísy s ovocem, ořechy a drobným vánočním pečivem. Ozdobou vánočního stolu je je dozlatova upečená vánočka nebo štola. Sváteční menu končí obvyklým šálkem kávy. Dopřejeme-li si však některou kávovou specialitu s trochou alkoholu a šlehačkou, měli bychom se vzdát moučníku nebo dezertu, aby těch dobrot nebylo příliš.

Zdroj: Práce, Vánoční řeceptář – Eva Šafářová 1990

---

---