REKLAMA

Hlavní rubriky receptů jídel a nápojů

Podzimní houby

Také teplý podzim bývá velice štědrý, co se týče hub. Dostatek vláhy a přitom ještě poměrně teplé dny dokáží v lese s houbami úplné zázraky, pak o ně zakopáváme na každém kroku. Ale které jsou ty, co rostou napodzim nejvíce? Tak to se dozvíte právě v této rubrice!

Podzimní houby – čirůvky

Dnes se seznámíme s čirůvkami, které vyrůstají v podzimních měsících. Rod čirůvka (Tricholoma, Lepista, Calocybe, Porpoloma) zahrnuje početnou skupinu hub, kolem 80 druhů, které se vyskytují na našem území. Samostatný popis a výčet druhů by vydal na samostatnou knihu.

Podzimní houby – hlívy a pařezníky

Podobně jako pěstované pečárky (žampiony), se v obchodech objevují i hlívy. Nejznámější a nejprodávanější je hlíva ústřičná – Pleurotus ostreatus. Umělé pěstování hlívy je oproti žampionům poměrně krátké. Poprvé se začalo s hlívou ústřičnou experimentovat v 60. letech minulého století hlavně v Maďarsku, ale zájem opadl, ve větší míře se začala pěstovat v 70. letech v Itálii na zbytcích slámy a kukuřičných vřetenech. V 80. letech se začaly exotické druhy hlív pěstovat v jihovýchodní Asii, například hlíva růžová – Pleurotus salmoneo – stramineus. Dnes je největším producent pěstované hlívy Čína.

Podzimní houby – líhy

Na podzim hojně vyráží líhy. Nejsou to typicky podzimní houby, většinou rostou již dříve, ale některé druhy líh můžeme najít i v prosinci. Nejhojnější a nejznámější je líha klubčitá – Lyophyllum fumosum. Narazíme-li na tento druh houby, často máme plný koš během malé chvilky. Tato líha vyrůstá ve velkých trsech, které mohou mít váhu až několika kilogramů …

Podzimní houby – lošáky, krásnopórky a korálovce

Lošáky je zajímavá skupina hub, která nemá rourky, lupeny a lišty, ale na spodní části klobouku má (hymenoforu) ostny. Na našem území z rodu lošák – Sarcodon a Hydnum roste přes 10 druhů, žádný není jedovatý, jsou pouze jedlé a nejedlé. Vyskytuje se mezi nimi i několik hub velmi vzácných.

Podzimní houby – pavučince

Rod pavučinec obsahuje velmi rozsáhlou skupinu hub, které jsou velmi variabilní, od malých plodnic kolem 1 cm až po velké plodnice kolem 20 cm. Lupeny bývají v mládí zakryté pavučinkou – cortinou, která brzy mizí a nezanechává žádné stopy, nebo naopak zanechává zbytky pavučinky dobře zřetelné na třeni v podobě prstenitých kroužků, nebo rezavých vláken.

Podzimní houby – ryzce

Ryzce nepatří k typicky podzimním druhům, ale právě na podzim, nejčastěji v září, vyrůstají nejchutnější druhy. Celý rod ryzců – Lactarius čítá kolem 80 druhů vyskytujících se na našem území. Jedná se o kloboukaté masité houby, příbuzné holubinkám, se kterými mají podobnou stavbu dužniny, liší se hlavně tím, že po poranění roní mléko, které může být bílé, žluté, oranžově červené nebo bezbarvé, neměnné, nebo na vzduchu mění barvu. Plodnice s oranžově červeným mlékem nás budou zajímat nejvíce, protože tyto druhy jsou jedlé a velmi chutné.

Podzimní houby – strmělky a stročky

Kromě oblíbených podzimních čirůvek patří u některých houbařů k oblíbeným houbám také strmělky. Mezi rod strmělka – Clitocybe, patří větší i menší lupenaté houby. Klobouk je u nich většinou v mládí podvinutý, později až nálevkovitý, pružně masitý s tenkým okrajem. Lupeny bývají tenké, sbíhavé, často daleko na třeň. Třeň bývá pružný, bez závoje i prstenu. Objevují se nejvíce na podzim v lese i mimo les. Na našem území se vyskytuje kolem 50 druhů, některé jsou jedlé, jiné nejedlé, ale najdou se zde i houby jedovaté!

Podzimní houby – šťavnatky

K chutným podzimním houbám patří také některé druhy šťavnatek, které vyrůstají na podzim. Celý rod šťavnatka obsahuje kolem 40 druhů, které rostou na našem území. Nejedná se o typicky podzimní houby, nejznámější šťavnatka březnovka – Hygrophorus marzuolus (viz. články jarní houby), vyrůstá na jaře, další druhy koncem léta, ovšem nejhojněji rostou právě na podzim.

Podzimní houby – václavky a šupinovky

Václavky se objevují v září, především kolem svatého Václava a obvykle až do té doby než je spálí mráz. Běžná doba jejich růstu je tedy září až listopad. Vyrůstají z odumřelého i živého dřeva v bohatých trsech. Málo kdo ví, že Václavka je z lesnického hlediska nebezpečný škůdce, nejčastěji napadá smrkové monokultury. Praktičtí houbaři často zaměňují václavky za šupinovky (Pholiota). Tento rod představuje kloboukaté lupenaté houby s nejčastěji žlutě zbarvenými plodnicemi. Rostou saprotrofně, některé i paraziticky na dřevě listnáčů a jehličnanů, nebo opadu listí nebo jehličí. U nás se vyskytuje přes 30 druhů, většina jich je nejedlá.

Podzimní houby – voskovky

Voskovky jsou další skupina hub, se kterou se většinou setkáme na podzim. Jsou blízce příbuzné ze šťavnatkami, patří též do čeledi šťavnatkovité. Voskovky jsou však většinou méně robustnější, jde spíše o drobné kloboukaté houbičky s řídkými a tlustými voskovými lupeny. Klobouk a třeň bývají často slizské a jejich barevná pestrost je úžasná. Nenajdeme mezi nimi také žádný jedovatý druh, jsou pouze nejedlé a jedlé. Ke sběru se však moc nehodí, jde většinou o drobné plodničky, které nejčastěji vyrůstají na pastvinách, trávnících, méně často v listnatých a jehličnatých lesích …
Přejít na stranu:

reklama


Napište do okna našeho gastronomického slovníku hledaný výraz nebo klikněte na jedno z písmen abecedy