Zcela mladé, dosud bílé plodnice pýchavky se hodí k jakékoliv úpravě - zejména se osvědčila do polévek.

Latinsky: Lycoperdon perlatum

Jedlá ............... Skvělé do polévek a omáček. Dá se z nich připravit i mozeček.

Doba výskytu: léto až podzim

Poetická, i když méně estetická, jsou i jejich lidová pojmenování - například "babin duch, čertovo kuličky, kozí sýr, muzikantský tabák, vraní hovno, zaječí pytlík" a jiná.

Popis: Plodnice jsou 3-9 cm vysoké a 2-5 cm široké, obráceně hruškovitého tvaru, pokryté většími kuželovitými ostny, kolem nichž jsou v kroužku drobné osténky. V mládí jsou bílé, pak krémové až hnědé, uvnitř zprvu bílé, později zažloutlé až šedohnědé, prášící. Třeňovitě zúžená spodní část je sterilní. Výtrusy jsou bledě žluté, slabě drsné, kulovité, se stopečkou.

Sbírají se jen mladé, uvnitř jasně bílé a plné plodničky (zmáčkneme-li je, musí podržet tvar). Snadno uvnitř žloutnou, hnědnou a měknou, v tomto stavu jsou již nepoživatelné! Jsou výborné do polévek a houbových směsí. Pýchavky a příbuzné prašivky mají jednu společnou výbornou vlastnost - všechny jsou jedlé a přibližně stejně chutné, takže vlastně nezáleží moc na tom, kterou seberete. Můžeme je prudce osmažit na oleji jako škvarečky, někomu zase chutnají jako mozeček.

Nevhodné jsou do klasických smaženic, k nakládání a sušení. Nesmíme ale zapomenout, že k jídlu se hodí jen mladé, uvnitř bílé kousky! Dokud je dužnina bílá, patří pýchavka k velmi chutným houbám. Les, louky a pastviny nabízejí ještě další druhy pýchavek, například pýchavku dlabanou a palicovou.

Z pýchavek je skvělý mozeček:

Nadrobno nakrájíme cibuli, osmažíme na másle, přidáme na malé kousky nakrájené pýchavky a podusíme doměkka. Vejce rozšleháme se solí, vegetou, přidáme je k houbám a za stálého míchání necháme ztuhnout. Podáváme posypané sekanou petrželkou s hranolky.

---

---