Podáváme-li omáčku v omáčníku, často se stane, že vychladne dříve, než ji stačíme servírovat. Proto omáčník nejprve zahřejeme v troubě nebo v mikrovlnné troubě. V tom případě ale dáváme pozor, aby na porcelánu nebyl zlatý nebo stříbrný proužek ...

• Chcete-li mít omáčku tmavší barvy, vmícháme do osmažené cibulky lžičku mleté sladké papriky.

• Když do omáčky přidáme smetanu, musíme počítat s tím, že omáčka podstatně zesvětlí. Pro jemnější chuť vmícháme do hotové omáčky lžičku másla.

• Lépe je kyselit omáčky citrónovou šťávou, dostanou příjemné aroma, jsou jemné a mají i biologickou hodnotné.

• Nejzdravější způsob zahušťování omáček podle racionální výživy je používání tzv. francouzské kuličky. Připravíme ji tak, že do kousku másla vymícháme tolik hladké mouky, kolik jí pojme. Potom kuličku vhodíme do hotové omáčky nebo polévky a povaříme.

• Smetanové omáčky připravíme rychle ze smetany a hladké mouky kterou rozmícháme nad párou nebo na mírném ohni. Na ochucení použijeme sekaný kopr, strouhaný křen, dušené houby apod. S těmito přísadami omáčku nevaříme, ale necháme jenom přejít varem. Smetanové omáčky a polévky se nesrazí, přidáme-li do smetany špetku cukru.

• Do studených omáček je dobré přidávat sekané zelené petrželové natě nebo různé zelené bylinky. Jsou to např. zelená petrželka, pažitka, kopr, estragon, libeček, kerblík, které si můžeme vypěstovat na zahrádce nebo za oknem v truhlíku.Do studených omáček můžeme přidávat i syrovou nebo vařenou jemně sekanou zeleninu.

• Omáčka získá světlejší barvu od bílé smetany, ztmavne karamelovým cukrem. Do přesolené omáčky přidáme syrový očištěný brambor, který část soli vtáhne do sebe.

• Hustou tatarskou omáčku můžeme ředit mlékem, nálevem z okurek nebo bílým vínem.

• Trocha ve vodě rozpuštěného solamylu dodá omáčce žádoucí hustou konzistenci, aniž by byla ovlivněna její chuť.

• Kyselou chuť rajčatové omáčky zmírníme přidáním mléka nebo smetany. Omáčku na zvěřinu vylepšíme a dodáme jí pikantní chuti, když do ní dáme několik jalovců a lžíci citronové šťávy.

• Omáčky můžeme zahustit i malým množstvím bramborové moučky rozmíchané ve vodě a krátce povařené. Zjemnit ji můžeme žloutkem nebo sněhem z bílků.

• Strouhaný křen v omáčce nikdy nevaříme, protože jinak by zhořkl nejen křen, ale i omáčka.

• Omáčka nebo zapražená polévka, když se připálí, přelijeme ihned do jiné nádoby. Můžeme ji napravit povařením s chlebovou kůrkou.

• Studené omáčky je nejlépe okyselit citronem místo octa, dostanou příjemné aroma, jsou jemné, biologicky hodnotné a obsahují též vitamin C. Připravujeme-li majonézu, musíme ji udělat hustší, neboť po přidání octa, okurky, cibule a citronové šťávy majonéza řídne a byla by nevzhledná.

• Na povrchu hotové omáčky se nevytvoří škraloup, napíchneme-li na vidličku kousek másla a přejedeme jím několikrát po povrchu omáčky.

• Překyselenou omáčku napravíme, když do ní přidáme na špičku nože jedlou sodu.

• Omáčka vždy řídne, jestliže do ní přidáme kyselé součásti nebo vodnatější zeleninu, např. rajčata nebo papriku, okurky apod. Chceme-li tomu předejít, uděláme základní omáčku hustší nebo ji před závěrem zahustíme škrobovou moučkou.

• Pokud jsme přesolili omáčku, vylepšíme ji přidáním lžičky medu.

Autor: Jaroslav Vašák

---

---