Jedovatá houba rostoucí již od května v teplejších oblastech, jak v listnatých, tak i smíšených lesích.
Latinsky: Amanita verna
Jedovatá ……………… Muchomůrka jarní je velmi jedovatý druh houby, v kuchyni nemá co dělat!
Doba výskytu: květen až říjen
Roste vzácně v teplejších oblastech v listnatých i smíšených lesích, zejména pod duby, vzácně i v jehličnatých lesích.
Klobouk až 100 mm, polokulovitý až zvoncovitě sklenutý, později ploše sklenutý až plochý, hedvábně lesklý, hladký, nevláknitý, za vlhka mírně slizský, celý bílý jen na středu se slabým žlutohnědým nádechem. Lupeny jsou husté, trvale bílé. Třeň až 120 mm válcovitý, jemně šupinkatě vláknitý, bílý, na bázi hlízovitě ztloustlý a obalený bílou pochvou, převislý prsten je bílý a ve stáří mizí. Dužnina je bílá i pod pokožkou klobouku, má nevýraznou vůni i chuť.
V Červeném seznamu je uvedena jako kriticky ohrožený druh, nálezy by se měli hlásit mykologickým pracovištím v Praze a Brně, kontakt najdete na stránkách www.myko.cz.
Možná záměna:
Za muchomůrku zelenou bílou (Amanita phalloides var. Alba), která roste později a má klobouk paprčitě vláknitý, nebo za muchomůrku jízlivou (Amanita virosa), která roste v podhorských smrčinách.
Autor textu i fotografie: D. Marounek
Fotogalerie:
a z nabídky vyberete možnost Once nebo Always kliknutím na příslušné tlačítko. Pokud se následně stránka neobnoví automaticky, můžete ji obnovit kliknutím na následující odkaz. Děkujeme za pochopení.