Recepty jídel
Recepty nápojů
Články

Nejnovější recepty

Husí pečínka plněná zelím a jablky

V celku dozlatova upečená husa nadívaná kysaným zelím smíchaným s kostičkami jablek a dalšími ingrediencemi.

Mušličky s cizrnou

Uvařené mušličky smíchané s orestovanou cizrnou, zeleninou a kořením.

Suši s okurkou a tuňákem

Uvařená rýže zabalená v řasách nori spolu s okurkou a tuňákem.

Kuře pečené na zelenině a bramborách

Jedna z variant na pečené kuře spolu s bramborami a další zeleninou.

Zapečená bramborová kaše s vejci

Bramborová kaše s vejci zapečené se sýrem, servírovaná se zeleninovým salátem.

Rychlá svíčková

Omáčka z kořenové zeleniny, hovězího a zeleninového vývaru a dalších ingrediencí, zjemněná smetanou.

Nejnovější nápoje

Pečený ovocný čaj

Pečený ovocný čaj krásně voní, v zimě skvěle zahřeje a je vhodný i pro děti, neobsahuje totiž žádný kofein (samozřejmě varianta bez rumu!).

Máslový čaj

Zdravotní čaj vhodný při počátečních bolestech v krku.

Mangové lassí

Osvěžující nápoj z rozmixovaného manga, hustého jogurtu, mléka, cukru a mletého kardamonu.

Italský lomcovák je známý především z okolí sjezdovek, kde ho v barech servírují na zahřátí a jako kalorickou bombu. Základ nápoje tvoří teplý vaječný koňak s přídavkem tvrdého alkoholu, například s whiskou, rumem či brandy.

Ořechová káva

Vychlazená káva připravená ze spařených vlašských a lískových ořechů, cukrového sirupu a silné černé kávy.

Zermattská ledová káva

Studená káva připravená z vychladlé překapávané kávy, pomerančového likéru, mletých lískových oříšků a vanilkového mraženého krému.

Nejnovější články

Masopust

Slavil se ve dnech předcházejících Popeleční středě, kterou začíná 40 denní půst před Velikonocemi.

31.1. až 16.3. Masopust

Slavil se ve dnech předcházejících Popeleční středě, kterou začíná 40 denní půst před Velikonocemi. Protože datum Velikonoc je pohyblivé, byl pohyblivým svátkem i masopust.

14.2. Svatý Valentýn

Den svatého Valentýna je podle anglosaské tradice oslavou lásky a zamilovanosti.

Václavka obecná

Dříve byly všechny václavky určovány jako václavka obecná, nyní se v Evropě rozlišuje 5 druhů, z nichž pouze václavka obecná je podle svého vzhledu, zbarvení a mikroskopických znaků snadno určitelná. Ostatní druhy jsou někdy obtížně určitelné i pro zkušeného mykologa, zejména má-li k dispozici pouze starší plodnice.

Kyjanka křehká

Kyjanky vytvářejí válcovité, kyjovité nebo vřetenovité plodnice, většinou nerozvětvené, křehké. Zbarveny jsou bíle, růžově, fialově, šedě, okrově, žlutě, hnědě a černě. Rostou saprotrofně na zemi v lesích i mimo les. 9 druhů je uvedeno v červeném seznamu.

Bělochoroš modravý

Nejedlá houba rostoucí od června do listopadu především na odumřelých, vzácněji i živých kmenech, pařezech a větvích jehličnanů, méně často i listnáčů.

Úvod > Vaše příběhy > Čtenářské příběhy > Jak se jedlo na Vysočině

ČLÁNEK Z www.receptyonline.cz

Jak se jedlo na Vysočině

VYTISKNOUT ULOŽIT ZALOŽIT OBLÍBENÝCH

Historie očima venkovského domkáře.

Bydlení v minulých dobách bylo velmi špatné. Jedna až dvě místnosti o rozměrech 4x4 m, to byly prostory, kde lidé bydleli, spali, jedli a žili. V jedné místnosti, prožili celý svůj život. Obývací pokoje a koupelny nebyly. A tak, jak lidé bydleli a byli oblečeni, tak se i stravovali.

Základní potravou byly brambory, chléb a mouka. Maso bylo vzácností a to jen v neděli a o velkých svátcích. Jedlo se jen maso podřadné – hovězí, kozí a koňské. Ponejvíce se jedly bramborové polévky, škubánky, šišky, šulánky bramborové knedlíky. Buchty bývaly jen o nedělích.

Tam, kde nebylo ani na kousek masa vybírali lidé ptačí mláďata, jako vrány, sojky, divoké holuby, veverky, jen aby ochutnali, jak chutná maso. Nasycení toho nebylo. V zemědělství se pracovalo ponejvíce ručně. Hlavními pomocníky byli koně a kravské potahy. Veškerá sklizeň na poli se dělala ručně. Ručně se také selo. Výnosy bývaly velmi špatné 12-15q po jednom Ha.

Lidé se tenkráte mnoho nadřeli, když chtěli, aby na jejich půdě byly aspoň ucházející výnosy. Zemědělská půda byla rozdrobena, na několik set parcel. Kosa na poli byla hlavním nástrojem při sklizni obilí a pícnin. Všechno obilí bylo svezeno do stodol o žních a až v zimě se začalo s výmlatem. U větších rolníků to byly ponejvíce žentóry  tažené koňmi. U menších převládal cep.

Zdroj: Z archivů pana Jaroslava Vašáka

Přidat hlas článku

Odeslat tento článek na e-mail

Vytisknout

Fotogalerie

Reklama

Menu články

Obchod

Anketa

Vtipy

Jeden opilec si zkrátil cestu domů přes hřbitov. Tam však spadl do vykopaného hrobu a usnul. Ráno se prochladlý probudil a nadává: "Sakra, to je zima." A paní, co o kousek dál pokládala kytičku na hrob, povídá: "Tak proč ses odkopal?" další anekdoty
Více gastronomických vtipů

Recepty

Recepty jídel

Recepty nápojů

Gastroslovník

nebo napište hledaný výraz