





Pa amb tomatquet | Ve španělské kuchyni bílý chléb potřený česnekem, obložený a jemně potřený trochou olivového oleje, nebo salát s kousky tresčího masa či domácí klobása s bílými fazolemi. |
Pachlava | V Ázerbajdžánu koláč z kynutého těsta s ořechovou náplní. |
Pačkanice | Na Valašsku polévka z podmáslí s brambory. |
Padma | Značkový čaj, který vyváží jedna z indických firem v Bombaji. |
Paella | Nejznámější španělské jídlo. Název od železné oválné pánve, na níž se připravuje a podává. K přípravě paelly potřebujeme nejméně dva druhy masa, rýži a hodně zeleniny. Cibuli, případně i pórek podusíme na horkém oleji, přidáme na kostičky nakrájené maso, podusíme, přidáme pokrájená rajčata, opranou rýži, osolíme, okořeníme, posypeme lžičkou směsi paella ( na 500 g rýže) a zalijeme vývarem tak, aby vše bylo potopeno a vaříme zvolna do změknutí. Potom přidáme papriky, hrášek, vejce uvařená natvrdo a v troubě 5 minut zapečeme. |
Pagáč | Nářečně miska. |
Pagáče | Na Valašsku koláče plněné zelím. |
Pagáčky | Malé bramborové placky pečené na plotně nebo v troubě na Valašsku. |
Páje | Jsou tradiční americké, ale i anglické velké (25-30 cm) koláče z křehkého neslazeného těsta s nejrůznějšími náplněmi. Je podobný italské pizze. U nás je srovnatelný s velkými kulatými koláči. |
Pajšel | V moravském nářečí plíce, pajšl. |
Pako-papa | U Indiánů nápoj z vařených rozemletých banánů. |
Pakrab kamčatský | Je velký korýš, který dosahuje až 90 až 120 cm. Obývají mořské hloubky poblíž Aljašky, japonska a beringova moře. Loví se ve velkém množství pro maso ( u nás známá chatka). |
Paksoi | Zelenina podobná čínskému zelí. Má křehké listy a silné řapíky. V čerstvém stavu se používá jako salát. Při tepelné úpravě oddělíme listy a řapíky uvaříme zvlášť. Délka varu je totiž u každého jiná. |
Palačinky | Základní těsto na sladké palačinky: do prosáté polohrubé mouky přiléváme za stálého míchání mléko. Vmísíme vejce, žloutky, cukr, strouhanou citronovou kůru a vanilinový cukr. Za stálého míchání dolijeme zbytek mléka, osolíme a zakapeme rumem. Na mírně rozpálené pánvi potřené máslem vyléváme malým množstvím těsta tak, abychom tvořili malé palačinky. Přidáním rumu dosahujeme dvojího účinku - jednak ochucení těsta a jednak zamezíme nadměrnému nasání tuku. Takto připravené palačinky potom připravujeme podle jednotlivých receptů plněných různým ovocem nebo náplněmi. |
Pálené koule | Malé kousky páleného těsta vkládáme lžící do rozehřátého oleje a smažíme je. |
Pálenec | Na Domažlicku název pro pučálku (máčený napučený hrách) s cukrem a pepřem. |
Pálený cukr | Staročesky, karamel. |
Palibrada | Na Valašsku uvařené, osolené, omaštěné a zahuštěné čerstvé zelí, výrazně opepřené. |
Palmové víno | Mléčně bílá tekutina vytékající z naříznutých kmenů palem. Domorodci v Liberii si velmi cení tohoto nápoje, po vykvašení má opojný účinek. |
Paltos | V Rusku bělomořská ryba, platýs |
Paluša | Hospoda v brněnském hantecu. |
Pampeliška | Se využívá jako jarní salátová zelenina nebo dušená příloha k masitým pokrmům. Z květů se připravuje med nebo osvěžující limonáda. V léčitelství se používá sušený kořen jako droga. |
Pamprdlice | Lidový název pro pampelišku. |
Pancetta | V Itálii druh slaniny. Tento druh slaniny obsahuje proužky tuku a dodává mnoha tradičním pokrmům bohaté chuťové podtóny. Lze ho zakoupit ve velkých supermarketech a v obchodech s italskými lahůdkami. |
Panch poran | Toto asijské koření lze koupit v prodejnách s asijskými a indickými surovinami. Lze připravit ze stejné dávky semínek římského kmínu, fenyklu, hořčice, nigelly a pískavice řecké seno. |
Pancheta | Italský vyuzený bůček. V české kuchyni lze nahradit například anglickou slaninou. |
Panchetta (též pancetta) | V italské kuchyni druh slaniny, která se nasolená 6 měsíců suší. Lze ji zakoupit v některých supermarketech. Lze nahradit nevyuzenou slaninou. |
Panenka | Hovězí (svíčková), telecí, skopová nebo ze zvěřiny. Pro svoji křehkost je to nejlepší druh masa používaný většinou na minutkovou úpravu. Recepty najdeme ve všech kuchařkách světa. |
Panenské víno | Víno první sklizně z nové vinice. |
Panettone | Italská tradiční specialita - sladký italský chléb. Lze ho potřít smetanovým sýrem a posypat jahodami, čímž vznikne přepychový dezert. |
Panforte di siena | Vyhlášený toskánský perník z medu a oříšků - vánoční specialita. V Itálii se prodává v ozdobných krabicích nakrájený na tenké plátky. |
Pangamin | (Pivovarské kvasinky v tabletách) posilují organismus zatížený zhoršeným životním prostředím, obsahují biologicky aktivní látky a vitaminy skupiny B. Používá se drcený do polévek a omáček. |
Panini | V italské kuchyni různě tvarované tousty z bílého chleba, plněné různými náplněmi (šunka, sýr, žampióny, olivy, rajčata, apod.). Existuje několik druhů panini. Podávají se teplé. Jsou určené k zapékání na grilu. |
Panír | Indický tvaroh. |
Panírovati | Též obalovati. |
Panta vita | Nealkoholický nápoj vyráběný na ruském Dálném východě z exotických surovin. |
Panthenol, Dexpanthenol | Vitamin B - Complex Factor, Provitamin B, Vitamin B5 - Pochází z živočišného i rostlinného zdroje, ale bývá vyroben i synteticky. U živočichů je ho nejvíce v srdci, játrech a v ledvinách, největší koncentrace je v tzv. mateří kašičce, kterou jsou krmeny larvy budoucích včelích královen, ve vejcích. |
Panýrování, panýrovat | Jde o obalování pokrmu, nejčastěji v trojobalu, těstíčku nebo oříškách. |
Panýrunk | V hospodském slenku obalování mas či sýrů. Mouka se smíchá s vodou, případně mlékem a maso či sýry se obalují nejprve v této hmotě, pak přímo ve strouhance. Vejce se většinou vynechává, to je hlavní rozdíl mezi klasickým trojobalem. |
Papa bonita | Na Kanárských ostrovech králík v ostré omáčce salmonecho s brambory, které se vaří ve slupce a ve slané vodě. |
Papadámy | V indické kuchyni se podávají jako příloha. |
Papája – lesní fík | (Carica quercifolia Solms) - Pochází z Bolívie, Uruguaye, Paraguaye a severní Argentiny, kde je nazývána higuéra de mote – lesní fík. |
Papájovník | Vyrůstá po několika měsících do výšky čtyř metrů a brzy lze sklízet ovoce velikosti ananasu. |
Papanasi | Rumunské smažené tvarohové šišky polité kyselou smetanou. |
Pápary | V Indii křupavé olejové indické placky podávané k pokrmům. |
Papaverin – alkaloid | Tlumí aktivitu hladkého svalstva a v lékařství se jej používá jako spasmolytika (lék uvolňující křeče) při průjmech, žlučových či ledvinových kolikách, erektivní impotenci apod. |
Pápery | Jsou za tepla válcovaná, spařená, čištěná a tříděná zrna různých obilovin a luštěnin. U těchto výrobků nemá obsah vody překročit 10 %. |
Papilota | Ozdobná manžeta konců žebírek (kotlet) nebo forma uzavřeného srdce na zapékání pokrmů, na obnažené kosti žebírek, drůbežích křídlech a nohou. |
Papinův hrnec | Velice oblíbený i v dnešní kuchyni. První, kdo zkonstruoval Papinův hrnec byl francouzský fyzik a vynálezce Denis Papin. |
Paprika (Capsicum frutenscens) | Latinsky capsa znamená krabice, krabička. Má celou škálu odrůd, druhů a chutí, od sladké až po ďábelsky ostrou, barev od růžové až po tmavě červenou. Velmi se hodí ke gulášům, dušeným masům, do polévek, omáček, zeleninových, masových a rybích pokrmů, perkeltů, hub a slaného pečiva, k okořenění uzenin a mas. |
Paprika Jalapeno | Pochází z Jižní Ameriky, má oblý tvar, kulatou špičku, masitou dužninu a pěstuje se ve žlutém, červeném a zeleném „ provedení „ Je středně pálivá, používá se do polévek, omáček, dušených mas, zálivek a nádivek. |
Paprika mletá | Prodává se několik druhů (lahůdková, sladká, gulášová, ostrá), mezi nejlepší patří paprika španělská a maďarská. Je běžným kořením do pokrmů ze všech druhů mas, přidává se do gulášů, paprikášů, dršťkových, bramborových a gulášových polévek, uzenin, fazolových a bramborových pokrmů, sýrů. Je součástí mnoha kořenících směsí – gulášových, grilovacích, ochucovacích solí, past, tekutých kořenících přípravků. |
Paprika pálivá (Capsicum annuum) | Obsahuje alkaloid Kapsaicin, který v chuti přehlušuje těkavé silice. Nejvíce tohoto alkaloidu je obsaženo v semenech a semeníkových přepážkách. |
Paprika sladká (Capsicum annuum) | Se do Evropy dostala díky Kolumbově výpravě do Nového světa. Podporuje chuť k jídlu a napomáhá trávení. |
Papuchalk | Pták na Faerských ostrovech (Dánsko). Připravuje se podobně jako náš holub. |
Para ořechy | Exotické ořechy z Brazilie plody juvie ztepilé. Rostou divoce v pralesích. Mohou se konzumovat je ve velmi malém množství, neboť obsahují radioaktivní látky. V některých zemích je přidávají do salátů. Své jméno dostaly podle brazilské oblasti Pará. |
Paračka | Viz také párátka. Staročeský název pro párátko. |
Paradla | Tak se říkalo dnešním párátkům. V pražských záznamech je možné dočíst, že paradla – nebo také struhadla - byla z drahých kovů, nejčastěji ze stříbra. Ve starověku se používala luxusní ze slonové kosti, z jeleního rohu, čistého stříbra a zlata. V roce 1587 se u kupce Kramera v Praze připomíná zlaté paradlo, ozdobené rubínem a perlou v celkové hodnotě 28 míšeňských kop. Zlatotepec Šuster vlastnil zase v roce 1598 čtyři struhadla stříbrná a dokonce zlatou paračku s topasem a kompasem. |
Pařák | Může sloužit nejen k napařování knedlíků, ale může se v něm vařit i zelenina, aby nepřišla do styku s vodou. Uchová si tak více vitaminů. |
Paráty | V indické kuchyni trojúhelníkové chlebíčky snadné na přípravu, které doplňují většinu indických jídel. Podávají se horké, lehce potřené máslem. |
Parboil (anglicky) | Částečné tepelné opracování. Mezistupeň delší než je blanžírování, ale kratší než vaření. |
Pardubické knedlíky | Propracujeme na těsto 6 dobře pokrájených žemlí, 3 vejce, trochu mléka a litr jemné mouky. Žemle předtím mají být na másle osmaženy. Z hmoty tvoříme knedlíky, které vaříme ve vodě asi půl hodiny, vybereme je, přelijeme vřelým mlékem a podáváme. |
Parenica | Je sýr tvaru dvou spirálových svitků z tenkých proužků sýřeniny. Svitky jsou obtočeny a staženy k sobě ozdobným řetízkem zhotoveným rovněž z pařené sýřeniny. |
Parfait (parfé) | Sladký mražený krém, obvykle z jedné základní suroviny, je vláčnější než zmrzlina a obvykle se mrazí ve formách. Často se podává s ovocnou omáčkou. Známé je například čokoládové parfait. |
Parírování | Zbavení masa kůže, šlach a tuku. Maso při tom krájíme na kousky. Stejným výrazem označujeme také čištění ryb, tedy odstranění šupin, kostry a dalších nevhodných částí. |
Parírovat (franc. Parer = upravit, vystrojit) | Se rozumí nutný pracovní postup, který se provádí před samotnou přípravou masa nebo ryby, jako je třeba patrné odstranění tuku (např. z plátků). Stažení kůže u ryb, odřezávání šlach ostrým nožem a přiříznutí kousku suroviny na správný rozměr a tvar. |
Párky koktejlové | Malé párečky, které se vyrábějí z vepřového a hovězího, případně i drůbežího masa, po ohřátí byměly být křehké a šťavnaté. Jsou ideální jako malé občerstvení, například zabalené do listového těsta a upečené. Prodávají se také naložené v octě. |
Párky vídeňské | Jsou vyrobeny z hovězího, vepřového nebo telecího masa, kterého je nejméně 55 %. Nejsou v něm žádné separáty. |
Parma | Rod ryb z čeledi kaprovitých, žijící u dna v proudivých úsecích řek, známo 9 druhů. |
Parma obecná | (něm. Barbe, lat. Barbus fluviatillis, franc. barbeau) - Ve vodách celé západní a střední Evropy, chybí v Dánsku, ve Skandinávii, ve Skotsku a Irsku a na jižních evropských poloostrovech. Maso má průměrnou kvalitu, obsahuje velké množství svalových kůstek. |
Parmentier | V gastronomické terminologii pokrm připravený s bramborem. |
Parmice červená | Lze ji koupit v obchodech s rybami nebo v supermarketech. Podává se pečená např. s těstovinami, v ostré sečuánské omáčce, v kokosovém bochníku, ale bez kůže. |
Parmice šedá | Se připravuje podobně jako parmice červená. Lze ji koupit v obchodech s rybami nebo v supermarketech. |
Paruza | Silné dřevěné bidlo sloužící k tomu, aby se vysoko naložená fůra pavuzníky, tj. silnými provazy nebo řetězy svrchu stáhla na Ještědsku podle K. Světlé. |
Parýpka | Okopávání na Ještědsku podle K. Světlé. |
Pascha | Starodávný ruský národní moučník z tvarohu, který se rozšířil zejména v 18. a 19. století a připravoval se na velikonoce, odtud i jeho název. |
Pasírovat | Lisovat, prolisovat. Rozmačkávání surovin (obvykle vařené zeleniny) přes síto. |
Paškal | Je silná svíce z bílého vosku, někdy i ozdobně malovaná, která sloužila jako symbol Kristova vzkříšení. Byla svěcena slavnostním způsobem o Velikonocích a požívala velké úcty. Rčení, vzít někoho na paškal vzniklo nejspíše z toho, že před tyto svíce byli voděni lidé, od nichž se žádalo, aby něco dosvědčili, doznali pravdu a pravdivost svých slov přísahali před svící. |
Passata di pomodoro | (Pasáta dy pomodóro) - V italské kuchyni rajčata protlačená sítem – rajčatové pyré. Používají se k ochucení těstovinových jídel a pizzy. |
Pasta | Italsky těsto, ale také italský výraz pro všechny druhy a typy těstovin. |
Pasta hořčičná | Se připravuje jako pikantní doplněk k minutkovým jídlům tak, že do vypečené šťávy po minutce nalijeme asi 1 dl červeného vína, přidáme 4 lžíce hořčičných semínek a omáčku necháme téměř vyvařit. Semínky potom potřeme minutková masa. |
Pasterizace, pasterace, pasteurizace | Snížení počtu mikroorganizmů v potravinách šetrným zahříváním na teploty pod 100 stupňů Celsia, nejlépe 85°C, což je pro prodloužení trvanlivosti potravin dostačující. Chuť a vůně ale zůstanou zachovány. Toto mléko je nejvhodnější pro každodenní spotřebu. Může být doma i jako železná zásoba. |
Pasterovaná šťáva | Při pasterování se šťáva zahřeje a tak se zničí bakterie v ní obsažené. proto má pasterovaná šťáva dvakrát delší dobu trvanlivosti než šťáva čerstvá. Pasterací se znehodnotí jen malé množství vitaminu C. |
Paštika provensálská | Je krajová specialita pro kterou má každý řezník svůj speciální recept. Příznačné je však jemné aroma majoránky. |
Paštikové koření | Se používá k okořenění paštik, galantin, mletých mas apod. Připravuje se z těchto druhů koření: skořice, tymiánu, zázvoru, bobkového listu, muškátového oříšku, nového koření a pepře. K okořenění zvěřinové paštiky přidáváme ještě k uvedenému koření hřebíček, šalvěj a bazalku. Paštikové koření se používá k okořenění paštik, galantin, mletých mas a podobně. Receptura na paštikové koření: 1/2 gramů mleté skořice, 1/2 g tymiánu, 1 g mletého zázvoru, 1 g bobkového listu, 2 g muškátového oříšku, 3 g nového koření a 4 g pepře. |
Paštiky | Patří mezi oblíbené studené pokrmy a zejména předkrmy. Upravují se z různých druhů mas, z jejich směsí a z jater. Jednou z nejlepších a nejznámějších je paštika z husích jater. |
Pastina – (pastýna) | Italské zavářkové těstoviny. |
Pastinák setý | (Pastinaca sativa, něm. Pastinake, franc. Panais) - Je méně používanou kořenovou zeleninou se sladkým kořenem, i když by si svými vlastnostmi zasloužil větší rozšíření. Má velmi jemnou chuť a proto dobře ladí s česnekem a ostřejším kořením. |
Pastis, pastise (franc.) | Populární silný hořký bylinný likér, francouzský aperitiv, anýzovka. Nápoj anýzové chuti a jantarové barvy, patřící nedílně k životnímu stylu všech zemí u Středozemního moře. Pije se rozředěný vodou, po které se destilát mléčně zakalí. |
Pastizzi | Malé šátečky z listového těsta, plněných hrachem, sýrem nebo masem s ančovičkami, na Maltě prodávané v pouličních stáncích. |
Pastový emulgátor | Ingredience, přísada (textura) používaná v molekulární (avantgardní) kuchyni. Váže tuk s molekulami vody, tím se mohou smísit saláty s nálevem, aniž by docházelo k vylučování oleje z přísad na bázi vody. |
Pastový jetelový med | Mechanicky upravený (šlehaný) čistý med. Nekrystalizuje, po namazání na chléb nestéká. |
Paté de canard | Ve francouzské kuchyni kachní paštika, ceněná obzvláště v Gaskoňsku a Périgordsku, původem však z Pikardie, která nesměla chybět ani na královské tabuli. |
Patelňa | Název pro pánev na smažení na Valašsku a Lašsku. |
Patenty | Placky pečené přímo na sporáku, které se připravovaly na Slovácku. Pro úsporu omastku se upečené placky omočí nejprve v mléku, obalí celé v máku s cukrem a teplé rychle stočí. |
Patina | Název krávy na Hané. |
Patison | Patří do velké rodiny tykví. Mohou být zploštělé, válcovité, kulaté, vejčité, hruškové a hýří barvami. Jsou žluté, oranžové, krémové, zelené, žíhané, pruhované síťované a jinak kombinované. |
Patlican kebabi | V turecké kuchyni lilek s masem na pánvi a malé závitky z vinných listů. |
Patogenní | Schopný vyvolat onemocnění. |
Paupiettes | Ve Francii znamená kus stočeného masa naplněného lehkou nádivkou, obvykle sešité nití a dušené v kořeněné omáčce, podobné španělským ptáčkům. |
Páv | Se objevoval na královských tabulích v 17. století díky nádheře pestrého peří s pozlacenými drápy a zobákem. Jeho maso je poněkud tuhé a suché a nepatří k velkým pochoutkám. |
Páv připravený v kyselici | Připravoval se ve staročeské kuchyni. |
Pažitka, též šnytlík | (Allium schoenoprasum), pochází ze Středomoří, do Evropy se dostala v 16. století. Planě roste v Evropě, Asii a Severní Americe. U nás rostou dva druhy plané pažitky. Jednu v nížinách, na březích řek a druhou na horách, například v Krkonoších. |
Pazourky, pazúry | Staročesky, drápy, spáry. |
PCB | Polychlorované bifenyly byly zjištěny také v játrech tučných ryb z Baltického moře, ale nízko jsou u ryb žijících v Atlantickém a Tichém oceánu. |
Peach Brandy | Broskvový likér. |
Pearl Onion | Perlové cibulky v octě používané ve skandinávské kuchyni. |
Pečáky | Valašské jídlo z uvařených brambor se solí, kmínem a česnekem upečené v troubě a podávané s podmáslím obsahujícím rozdrobený tvaroh. |
Pečánky, pečary | Pečené brambory ve slupce v troubě na Chrudimsku, třeba celý večer a to hlavně v zimě při přástkách nebo dračkách. Jednak se vařily v hrnci, ale dříve, když zanikala ohniska, nedovedli si lidé představit, že by se mohly uvařit jinak než v železné třínožce. |
Pečárky | (Jsou podle mykologů houby rostoucí v lese a žampiony jsou houby uměle pěstované) houba s bělavou plodnicí s růžovými lupeny. Pěstují se i uměle, nejjemnější jsou však pečárky francouzské piemontské a perigorské, rostoucí na jihu Francie a v jihoitalské oblasti. |
Pečenářka | Staročesky, výrobce a prodavačka pečených jídel. |
Pečení | Při pečení působí na upravované potraviny suché teplo (obvykle v troubě). Na pečené potravině se vytváří kůrka, která zabraňuje unikání vonných látek z masa. Při pečení libového masa se obvykle přidává tuk a v průběhu pečení se přelévá vlastní šťávou s tukem. Maso tučné se peče bez tuku, podlévá se jen trochou vody, během pečení se mírně píchá, aby se tuk z masa dobře vypekl. |
Pečení masa | Menší kusy masa, tj. maso rozdělené na porce, jako jsou řízky, žebírka apod., pečeme na pánvi na plotně. Větší kusy masa, jako je rostbíf, svíčková, vepřová a telecí pečeně, drůbež apod., pečeme v kastrole nebo v pekáči v troubě. Některá masa vyžadují, aby se nejdříve v rozpáleném tuku po všech stranách prudce opekla a aby se tím co nejdříve srazily bílkoviny na povrchu masa. Kůrka, která se utvoří, zabraňuje vyluhování soli a vytékání šťáv z masa. |
Pečící fólie | Pečící gastronomická fólie je vynikající na pečení masa. Při použití pečící fólie se vytvoří pára, která šetří energii. Navíc neuniká aroma ani tekutiny, takže maso zůstane voňavé a šťavnaté. |
Pečící papír | Pečící papír využíváme při přípravě závinů, koláčů a cukroví. Má jednu výhodu, a to pečení bez tuku. Navíc od něj cokoliv odlepíte a některé potraviny můžete na papíře i přenášet. Je-li papír po pečení téměř čistý, můžete jej použít na další pečení. Na pečícím papíru můžete péct buchty, koláče, záviny, vánoční nebo čajové cukroví, sušenky, ale i maso, brambory, zkrátka cokoliv. Existuje také jedlý pečící papír, který se při pečení spojí s těstem. |
Pečité | Nářečně pečené. |
Peciválky | Ve staročeské kuchyni vánoční pečivo z kynutého těsta, které se den předem upekly. Pak se spařovaly mlékem, mastily se máslem a medem a sypaly skořicí a cukrem. Oblíbené zvláště na Poděbradsku. |
Pecka | Vnitřní část oplodí peckovice (třešeň, švestka), |
Pecorino romano | Italský ovčí tvrdý a dosti slaný sýr, jeden z nejproslulejších sýrů římských, který se prodává s hruškami v Abruzu. |
Pegáče | Název pro hnětýnky na Podluží. |
Pégny | Toto pečivo je rozšířeno zvláště na Hané. Je z lineckého těsta a peče se na válcovitě ohnutém plechu. Sype se cukrem a ořechy. |
Pejchavky | Ve staročeské kuchyni byly z kynutého těsta s rozinkami, vykrajované lžící do tuku, smažené a sypané cukrem se skořicí. |
Pejraprout | Na Plzeňsku a Klatovsku pokrm z rozvařeného tvrdého chleba osolený, okmínovaný a nakonec se přidá mléko. Může se vmíchat i rozšlehané vejce. |
Pekan (bílý ořech, angl. hickory) | Plod ořešáku, který má domov v Severní Americe. Díky tenké skořápce se snadno loupe a je oblíbený pro příjemnou chuť připomínající máslo. Obsahuje až 70 % oleje. |
Pekaři | Patřili k nejzámožnějším měšťanům - ale odedávna s nimi bývala potíž a to nejen u nás. |
Pekařská bída (lidová kuchyně) | Zbylé tvrdé rohlíky nebo housky, mléko na spaření, cukr a mletou skořici na posypání, máslo na maštění. Zbylé rohlíky rozlámeme, posypeme cukrem a tlučenou skořicí, omastíme kouskem másla a spaříme horkým mlékem. |
Pekařství | Staročeský rejstřík obsahoval na 20 druhů chleba od tmavšího s nakyslou chutí až po bílý ze sladkého těsta. Staré řády v 15. století ukládaly pekařům, aby pekli „chléb bílý a režný“ a pod vysokou pokutou vyslovovaly zákaz pečení chleba „podbělého“ nebo „zabělého“, v němž byla smíchána nejhorší černá mouka s bílou – pšeničnou. |
Pektin | Želírující látka, kterou obsahují některé druhy ovoce, třeba jablka. Je nezbytný při zavařování. Marmelády a džemy díky němu získávají správnou rosolovitou konzistenci. |
Pektiny | Makromolekulární rosolovité látky založené na sacharidech, obsažené v rostlinách a některých jejich plodech (ovoce, zejména kdoule). Uměle vyrobený pektin je k dostání v obchodech. |
Pektogel | Pektogel je želírovací prostředek, dává pokrmům konzistenci a zvyšuje viskozitu řídkých potravin a potřebnou hustotu. |
Pelamida, též pelamida obecná | (Sarda sarda)- Je hospodářsky významná ryba, ceněná i sportovními rybáři. Loví se na vláčenou z lodi na kousky rybího masa. Hmotnost až 7 kg. Žije v Jaderském moři. |
Pelmeně | Jsou velmi oblíbený ruský pokrm. Jsou to taštičky z nudlového těsta různých tvarů, plněné masovou fáší. |
Pemmikan | Sušené hovězí maso, kukuřičná mouka, sůl a tuk. |
Pěna | Mírně ztuhlá, sladká nebo slaná směs, jejímž základem bývají obvykle rozšlehaná vejce nebo bílky. |
Pendrek | Na Slovácku cukrovinka z lékořice. |
Peniciliny | Antibiotika produkovaná některými plísněmi a houbami a vyráběná synteticky. Penicilin objevil anglický bakteriolog Alexandr Fleming ( 1881 -1955 ) již v roce 1928, ale s průmyslovou výrobou bylo započato až v roce 1945. |
Penicillium candidum | Plíseň používaná u plísňových sýrů. |
Penicillium rogneforti | Plíseň používaná u plísňových sýrů. |
Penízovka dubová (Collybia dryophila) | Stopkovýtrusová lupenatá houba, známo mnoho druhů, některé jsou jedlé. Používají se jen kloboučky, třeně jsou tuhé. Roste hlavně pod duby. |
Penízovka sametonohá | (Flammulina velutipes) - Výborná je v česnekové polévce, ale také v dalších houbových pokrmech. Může se nakládat i do octa. Kromě kulinářských zážitků je tato pohledná houbička uznávanou léčivkou a přisuzují se jí dokonce protinádorové účinky. V japonské kuchyni se nazývá enoki-také. Je nezbytnou houbou v japonském pokrmu sukijaki. |
Penízovka smrková | (Strobilurus esculentus) - Je výborná jedlá a z kloboučků je chutná bramboračka nebo také falešná dršťková polévka. |
Penzion | (Ve španělsky mluvících zemích hostal) představuje ubytovací zařízení rodinného typu v kategorii jedné až dvou hvězdiček. Poskytuje stravování v jednodušším stylu, někdy pouze snídaně. |
Peperoncino (peperončíno) | V Itálii pálivá paprička. |
Pepperoni | V italské kuchyni kořeněné klobásy používané i do pizzy. |
Pepř | Bot. název Piper nigerum - vyznačuje se zvlášť ostrou chutí. Dáváme ho na kuře, do ragú, do salátů, majonéz, polévek apod.. Podporuje trávení, je to dráždivé koření a vysoké dávky škodí. Nejvoňavější a nejchutnější je čerstvě umletý pepř v mlýnku na pepř. |
Pepř bílý mletý | Se používá k rybám, do bílých polévek, omáček, smetanových sýrů, k žampionům, k salátům, všude tam, kde vynikne jeho chuť a barva. |
Pepř cayenský | Mletý má velmi ostrou, palčivou chuť. Musí se dávkovat opatrně, protože je asi 20 x silnější než paprika. Prášek se podobá mleté paprice, je však světlejšího, spíše žlutočerveného zabarvení. Pepř v pravém slova smyslu to však není. Je to křovitá, drobnoplodá rostlina, odrůda paprik, rostoucí v tropech. |
Pepř černý | Sklizeň černého pepře nastává v době, kdy spodní část hroznů začíná červenat. Plody se skladují několik dnů, aby se fermentovaly. Potom se suší na slunci, sesychají, tvrdnou a červenají. |
Pepř zelený | Zelený pepř se sklízí z keře pepřovníku černého v době, kdy jsou bobule ještě zcela nezralé. Prodává se sušený nebo naložený v octovém či slaném nálevu. Je jemnější a aromatičtější než pepř černý a bílý a proto je oblíbený mezi labužníky. |
Pepře různobarevné | Se používají na dochucování nejrůznějších jídel, na steaky, ryby, do vývarů, kde se kromě bílého a černého pepře používá i pepř červený, zelený, míchaný, které se vyznačují příjemnou vůní a chutí. |
Peprmintový nápoj | Do vyšší sklenice dáme 30 ml peprmintového likéru, šťávu z 1 citronu, ledové kostky a plátek citronu, zalijeme sodovkou, ozdobíme větvičkou máty peprné. |
Peptony | Produkty vznikající při hydrolýze, tj. štěpení bílkovin. |
Percebe (korýši) | Desítky lidí ve španělské Galicii každou zimu riskují na útesech bičovaných ostrým vlnobitím životy při lovu odpudivě vyhlížejících mořských korýšů zvaných percebe (Pollisipes cornucopia), kteří chutnají po jódu a jsou ve Španělsku řazeni ke zvláštním lahůdkám. Percebe připomíná velký nehet s gumově vyhlížejícím váčkem. Tito korýši žijí v hroznech na úpatí útesů na severozápadním oceánském pobřeží u La Coruni, jíž se kvůli vysokému počtu lodních katastrof říká Costa de la muerte (Pobřeží smrti). |
Perila | (Perilla frutescens „nankinensis“ a Perilla crispa) - Je jednoletka, která svým vzhledem připomíná kopřivu, ale nepálí. Tuto listovou zeleninu konzumují ve východní Asii v salátech nebo povařenou s rýží. Oba dva druhy mají zelenou a tmavě červenou formu. Perilla crispa má kadeřavé listy. Je z čeledi hluchavkovitých. V salátech vynikne, když smícháme červené a zelené listy. |
Perkelt (pörkölt) | Se připravuje z vepřového, telecího nebo skopového masa nakrájeného na kostky. Upravuje se dušením na cibulovém základě s paprikou a dalším kořením, přidává se mletý pepř a rajčatový protlak. Může se připravovat i z vepřového bůčku a zjemnit smetanou. Velmi dobrou přílohou k perkeltu jsou noky. |
Perlička domácí | Numida meleagris forma domestica - domestikovaná forma perličky kropenaté, Numida meleagris, z řádu hrabavých, původem ze západní a jižní Afriky. Je příbuzná slepici, ale má sušší a tmavší maso a jemnou příchuť zvěřiny. Připravuje se stejně jako kuře, jen musíme přidat více tuku nebo ji více podlévat. Perlička domácí se chová hlavně pro produkci masa a vajec. |
Perlová cibulka | Hlízy odrůdy pórku s bot. názvem Allium porrum. |
Pernice | Staročesky pánvice, pánev. |
Perníkové koření | Většinou používáme již hotovou směs, ale můžeme si ji i sami připravit. Čerstvě tlučené chutná nejlépe. Na 1 kg těsta počítáme asi 1 lžička hřebíčku, 1 lžička anýzu, 1 lžička koriandru, 1 lžička skořice, 10 g badyánu, 5 kuliček nového koření a kousek vanilky. Směs jemně utlučeme v hmoždíři. |
Persico | Ovoce z Číny, Bulharska a Rumunska. V Itálii z nich vyrábějí likér Persico hořkomandlové chuti, jemného aroma, bezbarvý nebo nažloutlý. |
Persimnor | Plod mnoha druhů. Všechny druhy jsou velké asi jako jablko. Slupka se může, ale nemusí, loupat. Dužnina je tlustá, pudinkové konzistence s málo nebo žádnými jádry. |
Persistence | Doba trvání dojmu při ochutnávání vína. |
Pěry | Kynuté knedlíky, které se podávaly jako příkrm k vařenému hovězímu s křenovou omáčkou nebo k uzenému se švestkovou omáčkou. Také se plnily různým ovocem. |
Peskovegetarián | Vegetarián, pochutná si také na rybě |
Pesticidy | Chemické nebo biologické látky sloužící v zemědělství k ničení škůdců a plevelů. |
Pesto | Studená omáčka pocházející z Ligurie. Vyrábí se z jemně sekané bazalky, česneku, parmazánu, sýra a olivového oleje. Používá se v italské kuchyni jako doplněk těstovin, polévek a salátů, kterým dodává typickou chuť a lze ho zakoupit v supermarketech. V chladničce vydrží asi 4 týdny. Povrch pesta je dobré před uložením do uzavíratelné nádoby potřít olivovým olejem, aby se zabránilo zbytečné oxidaci a zčernání. |
Petol | Dříve používaný obchodní název pro konzervační přípravek proti plísním a kvašení. Dnes se dá koupit v drogeriích pod názvem kyselina sorbová. |
Petružel | Staročesky petržel. |
Petržel kuchyňská | (Latinsky Petroselinum sativum) – Název pochází z řeckého názvu pro skálu a kámen – petros. Její účinek údajně vyzkoušel i Julius Caesar. Domovem listové petržele je oblast Středozemí. |
Petrželka kadeřavá | (Petroselinum hortense) – Zvláště čerstvé zelené listy jsou zdrojem vitaminu C, obsahuje provitamin A, železo, kalium, mangan, měď, síru a silicium. Dává se do bylinkového másla. |
Phyloxera | Révokaz – mšice révová. |
Pica (latinsky) | Odborný název pro jev lidí, kteří na celém světě podléhají chutím na nepoživatelné věci, např. hlínu, zem, uhlí, škrob na praní apod. Pica postihuje obě pohlaví, ale nejvíce se projevuje u dětí. Hlínu z neskonalé bídy jedli Číňané ze slavného románu Pearle Buckové. Hlínu jedí právě tak v rovníkové Africe jako třeba za polárním kruhem. Tak třeba v Ghaně, nedaleko Akkry, těží dva tisíce dělníků tvrdou hlínu, kterou melou, prosívají a mísí s vodou a moukou a pečou z ní malé placky. Labužníci na hlínu jsou však i Čukčové, žijící na nejzazším severovýchodě Ruska. Ti mají v oblibě sladkou, tučnou, žlutou hlínu, kterou jedí jen tak. Hlínu jako lék používají peruánští a bolivijští rolníci, používali ji už staří Řekové, neboť blahodárné působí na zažívací trakt a obsahuje sodík a draslík. |
Picadillo | Ve španělské kuchyni znamená mleté maso nebo směs mletého masa se zeleninou. |
Pickles | Zelenina naložená v octovém nálevu, oblíbená především v Anglii a v USA. |
Píckovina | V Čechách před více než 150 let kus uzeného masa zapečeného v chlebě. Tento slavnostní pokrm, zvaný též plecovník, se připravoval hlavně o velikonocích. |
Picondon | Francouzský kozí sýr ostré chuti z Ardeché nebo Drom. 28. července 1983 mu byla udělena ochranná známka. |
Pie | Je v Austrálii velice oblíbený. Co to je? Říká se tomu koláč, kdybychom to přeložili podle slovníku. Ale není to koláč. Je to okrouhlý křupavý kus těsta, ve kterém je hermeticky uzavřen hovězí guláš na cibuli nebo hovězí na houbách nebo kuřecí kari atd. chutná to velice dobře, pokud je to teplé. Je to nejzdravější a nejlacinější pokrm. |
Pigment | V Anglii sladký nápoj ze silně kořeněného vína slazený medem. |
Pignoli (piňoli) italsky | Pocházejí ze Středomoří a z Itálie a jsou to slupky zbavená jádra středomořské borovice Pinie, která má obrovské krásné šišky. |
Piknik | Jídlo podávané na výletě v přírodě (z angličtiny), na níž si každý účastník přinese nějaké občerstvení nebo jídlo podle libosti, dostatek nápojů, nejlépe chlazených v termosce, otvírák na konzervy nebo víceúčelový nůž, nějakou sladkou tečku na závěr, papírové nebo keramické talíře a sklenky a příbory, deku, navlhčené ubrousky, pytel na odpad, protože po správných „piknikářích“ by měla zůstat jen přeležená tráva. |
Piktogram | Obrazové ztvárnění a sjednocení všech hotelových orientací bez jazykových předpokladů v cestovním ruchu. |
Pilaf (pilav-turečtina, perština) | Původně orientální jídlo, které se připravuje ze skopového plecka nebo drůbežího masa a upravuje se na cibulovém základě s přidáním zázvoru nebo i se šafránem a hrozinkami. Rýže se přidává k masu a společně dusí s masem. Šťáva se výrazně koření a doplňuje rajčaty. Před podáváním se pilaf sype nastrouhaným tvrdým sýrem. |
Pilaf-pilaw | Rizoto ze skopového masa. |
Pileta | V Argentině betonová nádrž na víno. |
Piloncillo | Hnědý, nerafinovaný cukr, používaný ke slazení kávy, dezertů, sladkostí ... |
Pilous černý | Škůdce. Má larvy bílé, bez nohou, až 2,5 mm dlouhé, brouk je hnědý, se sosákem, 5 m dlouhý a nelétá. Jeho samička nakusuje zrna obilí, kukuřice, rýže a jiné rostlinné produkty a larva vyžírá vnitřek, kde žije. |
Pilsner Urquell | Světový název plzeňského ležáku i součást ochranné známky tohoto českého piva. |
Pinar | V Turecku firma vyrábějící mléčné výrobky (např. ananasové nebo meruňkové). |
Piniové oříšky | Plody středomořské borovice piniové. Bot. název Pinus pinea. Mají sladkou chuť a používají se do moučníků místo mandlí. |
Piňola | Druh mandle z květu palmy, tvaru obdélného a chutí jako pistácie. |
Pinot | Druh francouzské révy, která proslavila vinařskou oblast Bourgogne. Odrůdy Pinot noir (červené, Pinot gris a Pinot Blanc (bílá). Také název rumunského červeného vína. Pinot noir je jemné červené víno, které je vhodné k rybě, jehněčímu a ke kuřeti. |
Pinta | Stará italská míra na tekutiny. Také v Čechách kdysi obvyklá zvaná též máz. Měla čtyři žejdlíky. |
Piononos | Sázená vejce s rýží a banány, podávané v Kolumbii jako předkrm. |
Piperade | Druh leča se šunkou, česnekem a vejci, pocházející z francouzského Baskicka. |
Pirohy | Ve slovenských rodinách a zvláště na Zborově byly prvním chodem štědrovečerní hostiny. |
Pirožek | Ruské jídlo, koláč nadívaný masem, vejci, sekaným masem, rybami, houbami, kroupami, rýží, hrachem, jahodami apod., pirožky bramborové se zelím - typické jídlo běloruské kuchyně, placka z ječné, žitné nebo pšeničné mouky, obyčejně chléb, avšak lepší kvality, kulatého, podlouhlého, rohlíkového nebo jiného tvaru. |
Pisellina | V Itálii velmi chutná hrášková polévka, která se připravuje tak, že se na másle orestuje cibulka a na kostičky nakrájená parmská šunka, přidá se hrášek, zalije se a povaří. Pak se rozmixuje a dochutí bazalkou. |
Pišingr | Cukrářské pečivo s čokoládovou polevou. Tato pochoutka dostala jméno po vídeňském cukráři Pischingerovi, který ji začal jako první vyrábět. |
Pískavice | Též řecké seno. |
Pískavice řecké seno | Semena vydávají sladkou vůni podobnou kari. Bývají součástí směsi kari koření, ochucuje se jimi zelenina a luštěniny, přidávají se do směsí k nakládání, čatní, octa a do chalvy. |
Pissaladiere (fr.) | Hranatý koláč ze slaného těsta, s dušenou cibulí. Přes náplň se úhlopříčně kladou mřížky a vzniklé kosočtverce zdobí černá oliva. Jí se horký, vlažný i studený jako zákusek k vínu či pivu. |
Pistácie pravá a vlašská | Také řečík pistaciový – (zelené mandle) - Jsou jádra obalená dřevnatou skořápkou a podobají se tvarem vyloupnutým burským oříškům. |
Pita | Bulharský závin z listového těsta. takéIzraelský nebo arabský chléb ve tvaru placky, která má kapsu a ta se plní různými náplněmi. Konzumuje se i v arabské kuchyni. Je bílá i celozrnná verze. |
Pito | Nápoj pro motoristy bez alkoholu, ve kterém obsah alkoholu nesmí překročit 0,59 %. Podává se chlazené. |
Pivní obžérství | První zmínka o pivním obžérství se objevuje v 16. století. |
Pivní chléb | Tato pochoutka je zvláště oblíbena ve východní oblasti Norska (pivo, smetana, žloutky, cukr a do toho na oleji osmažený chléb). |
Pivní pálenka (Bierputzer) | Viz Žitná lihovina. |
Pizzaiola | Omáčka k těstovinám z italského kraje Puglia a Piemontu. |
Plahočina | Málo úrodné pole (na Ještědsku podle K. Světlé). |
Plankton | Je souborný název pro drobné mořské živočichy, kterými se živí živočichové vyšší, zejména ryby. |
Planta | Je 100 % našlehaný rostlinný tuk neutrální chuti, který neobsahuje cholesterol a nepřepaluje se ani při vysokých teplotách. Je určena hlavně výhradně k rychlé přípravě minutek, hlavně masa a k tomuto účelu je také speciálně upravená. Není zdravá k přímé spotřebě. Má málo dvojných vazeb mezi uhlíky a je pak stejně nezdravá jako třeba sádlo. |
Plantány | Moučné banány - na Tichomořských ostrovech jsou jedlé až po kuchyňské úpravě. |
Plantejny | Plody banánovníku rajského nebo také zeleninové banány, jsou za syrova těžko stravitelné a nepříjemně trpké, protože obsahují hodně taninu. Při kuchyňské úpravě hořkost částečně zmizí. Před jídlem se vaří. |
Platýs největší | (Scophthalmus maximus)- Je velmi ceněná ryba pro svůj hospodářský význam, velmi si ji cení i sportovní rybáři. Má výborné maso. Loví se pomalým vláčením u dna. Žije do hloubky 50 m, dosahuje hmotnosti až 25 kg. |
Platýs obrovský | Velký, obecný, grónský, kambala, mořský jazyk, se vyskytuje v severním Atlantiku a západním Středomoří. Připravuje se celý nebo jako filé. Smažený, pečený na másle, filé dušené na zelenině, pečené na másle, smažené nebo zapékané. Maso z platýsů patří k tomu nejlepšímu, co nám rybáři z moře nabízí a jeho využití je velmi bohaté. Nejznámější jsou platýs obecný a platýs pacifický, kteří mají oba společný název Halibut. |
Plecovník | Je tradiční slezskou pochoutkou. Do chlebového těsta se vloží syrové uzené maso, které upečeme jako bochník. Po vychladnutí nakrájíme a podáváme. |
Pléška | Pampeliška (Leodonton L.) - rostlina i květ ve Valašském nářečí. |
Pleskačka | Ve slováckém nářečí, též placatka, náprsní nádoba na alkohol. |
Pleskačky | Ženy, které pleskaly s velkou zručností olomoucké tvarůžky a pak je roztlačovaly. Každá z nich udělala za den 50 až 70 kop. Dneska je nahradily formovací stroje. |
Pletenice | Staročesky název pro housky a vánočky. |
Pletenka | V minulosti (v 16. století) název pro vánočku. |
Plinzak | Bramborová placka na Lašsku. |
Plíseň hlavičková | Mucor mucedo (L.) Fres. (čti: mukor) Často ji najdeme na koňském trusu, mléce, sýru a jiných organických zbytcích. Příbuzné druhy mohou působit člověku nemoci dýchacích cest. |
Pljeskavica | Pokrm z Černé Hory. Výborná masová placka, připravená na grilu, z různých druhů mletého masa. Může se podávat posypaná kajmakem, což je měkčí ovčí sýr. |
Plněné tortily - enčilády (ENCHILADAS) | Zatímco takos a ostatní pokrmy z tortil jsou v Mexiku považovány za sendviče, obložené chlebíčky a podobné předkrmy, enčilády jsou považovány za hlavní chod. Enčiláda je tortila, omáčka, náplň a ozdoba. Enčilády se připravují třemi způsoby, a to buď srolované, přeložené nebo stohované. Jako náplň slouží například sýr, fazole, nebo maso. |
Plody moře | Jsou to nesčetné druhy ryb a jedlých živočichů, které nám poskytuje moře. Je jich nesmírné množství a liší se tvarem, vybarvením a velikostí. Jsou to například ústřice, mušle, krabi, humři, škeble, langusty, krevety, chobotničky a mnoho dalších. Mohou se konzumovat i mražené. |
Plotice obecná (Rutilus rutilus) | Je kaprovitá ryba o hmotnosti do půl kilogramu a délce asi 25 cm. Daří se jí v proudivých vodách s tůněmi, do kterých se stahuje v zimním období. Je velmi rozšířená i v rybnících a údolních nádržích. I když maso plotic neřadíme mezi ty nejkvalitnější druhy rybího masa, dá se velmi dobře upravit, a to nejen v pozdním podzimu a v zimě, kdy se jeho kvalita zvyšuje, ale během celé sezóny. |
Plov | Neboli rizoto, neboli pilaf – národní pokrm Ázerbajdžánců a všech národů Střední Asie. Ovšem mezi jednotlivými druhy bývají značné rozdíly. |
Plyvat | Staročesky plavat. |
Po třech (bílkách), po jednom vejceti, po třech (sardelích) | Znamenalo ve staročeské kuchyni ze tří bílků, z jednoho vejce, ze tří sardelek. |
Pobožný buchty | Pobožný buchty se připravovaly z brambor vařených ve slupce knedlíky na Poličsku. Nepodávaly se ovšem k masu, nýbrž byly samostatným pokrmem, mastily se sádlem a zpěněnou cibulkou nebo rozškvařenou slaninou, popřípadě škvarky a podávaly se buď ke sladkému nebo kysanému zelí a často také k česnekové, křenové nebo jiné omáčce. |
Pocestník | Lidový název pro čekanku obecnou. |
Pochljobka | Stará ruská polévka, jedná se o silný zeleninový vývar, většinou z jednoho druhu zeleniny, do pochljobky však nepatří fazole, červená řepa a kyselé zelí, dochucuje se kyselou smetanou, nikdy se nezahušťuje jíškou. |
Pochutiny | Přírodní produkty nebo výrobky, které, i když neobsahují žádné živiny, slouží pro svůj obsah senzoricky vysoce účinných látek jako chuťové přísady potravin, při kulinární úpravě (koření, sůl). K pochutinám patří i káva, kakao a v širším smyslu i pitná a minerální voda. |
Pocta | Přípitek na Ještědsku podle K. Světlé. |
Podběl | je léčivá rostlina, doporučovaná při katarech průdušek, kašli, astma, ale i při žaludečních katarech a vysokém krevním tlaku. Květy obsahují silici, žluté barvivo, třísloviny, hořčiny, listy a stonky méně hořčin, organické kyseliny, třísloviny, dextrin, inulin (pro diabetiky vhodný sacharid), saponiny, karotény, vitamin C, apod. minerální látky hlavně draslík, vápník a zinek. Občasné zařazení do jídelníčku, zvláště na jaře, prospívá lidskému organismu, zvláště do polévek, salátů a s ostatními bylinkami do různých pokrmů (např. nádivek). |
Podbělice | Lidový název pro podběl léčivý. |
Podkovka | Lidový název pro podběl léčivý. |
Podlesníky | Na Valašsku a ve Slezsku pečená placka na zelném nebo vinném listě, který se připravuje v létě a na podzim, kdy jsou čerstvé listy zelí. |
Podmáslí | Vedlejší produkt při zmáselňování smetany po odstranění másla. Má právě tolik bílkovin jako mléko, ale obsahuje jen 0,3 - 0,7 % tuku a proto i málo vitaminů A, D a E, rozpuštěných v tuku, 3 - 3,7 % bílkovin, osvěžující nápoj s dietetickými účinky, součást dětské výživy, přísada k pekárenským výrobkům. Má málo kalorií a obsahuje vápník, mléčný cukr a lecitin. |
Podravka | Sypká příchuť do masových, zeleninových aj. jídel dovážená z Chorvatska. Obsahuje sůl, sušenou zeleninu (mrkev, pastinák, cibule, celer a naťová petrželka), dále glutamát sodný a inosinan sodný (ke zvýraznění chutě), cukr, koření, kukuřičný škrob a barvivo riboflavin. Na jednu porci přidáváme lžičku (3 g) \"Podravky\" a 5 minut povaříme a ještě podle potřeby dosolíme. |
Podzemnice olejná (Arachis hypogea) | Se pěstuje pro plody (lusky), jejichž semena jsou arašidy (burské oříšky). Rostlina podzemnice olejné je u nás prakticky neznámá, známé jsou však její pražená semena - arašídy či burské oříšky. |
Pogácse | Též pagáče - škvarkové placičky, které se připravují z vepřových nebo husích škvarků, které na nasekají nadrobno a smíchají s těstem připraveného z 500 g hladké mouky, 50 g tuku, 2 žloutků a 20 g droždí. |
Pohančená bábina | Připravuje se na Valašsku. Pohanku uvaříme v osoleném mléce do měkka. Přidáme v páře nabobtnalé, vypeckované, pokrájené švestky a směs zapečeme ve vymaštěném pekáčku. Bábinu rozkrájíme, pocukrujeme a polijeme máslem nebo kompotem. |
Pohančená kaše | Na Valašsku kaše z pohanky uvařená v mléce a zapečená se škvarky, se sádlem nebo slaninou a brynzou nebo sýrem. |
Pohanka | Pravlastí pohanky jsou Himaláje, dokud se do Evropy dostala s Mongolskými kočovníky a tatarskými nájezdníky. Pohanka byla dlouho důležitou obilovinou, na kterou se však v dnešní době neprávem zapomíná. Přitom se jedná o velmi cennou potravinu, která nám může pomoci řešit řadu nemocí, zejména pak tzv. civilizačních. Pohanka díky obsahu vhodných minerálů, vitaminů a vlákniny přispívá například výrazně ke snižování hladiny cholesterolu a k prevenci aterosklerózy. Dokáže totiž udržovat pružné cévy, brání tvorbě krevních sraženin a stimuluje účinek vitaminu C. Jako všechny ostatní obiloviny je cenným zdrojem, pro nás tak důležité, vlákniny. Obsahuje rovněž velké množství zinku, jehož dostatek je pro náš organizmus důležitý zejména v zimním období, kdy posiluje obranyschopnosti sliznic. To je skvělá prevence onemocnění chřipky a nachlazení. Pohanka má rovněž hodně mědi, selenu a manganu. Zdroj: Žena.cz |
Pohanský koláč (staroč.) | Mleté maso zapečené v těstových koulích. |
Pohrabáč | Nástroj sestávající z dřevěné násady a kovového nástavce obdélníkového tvaru ve Valašském nářečí. |
Pojidlo | Přípravek, který spojí jednotlivé suroviny v jednolitou hmotu. Nejčastěji se používá žloutek a bílek. |
Poklvat ( něco) | Pokrájet něco lžící na talíři na Hané. |
Pokroutky | V Podkrkonoší malé sváteční koláčky. |
Pokrouty, pokruty (staroč.) | Okrouhlé koláčky, původně obětní, obřadní pečivo. |
Pokruta | Staročesky – koláč, bochníček, také obřadní pečivo. |
Polenta | Italský název kukuřičné kaše. |
Polenta kukuřičná | Je velice zdravá a posilující kaše, která se jí jako samostatný pokrm nebo tvoří základ pro řadu dalších jídel. |
Poleva bílková (bílá) | 1 bílek, 70 g prosátého moučkového cukru. Bílek rozmícháme s cukrem a potíráme jím pečivo nebo moučníky. |
Poleva citrónová (citrónový led) | 100 g práškového cukru, 1 lžíce vařící vody, 1 lžíce citrónové šťávy. Když místo citrónové šťávy přidáme stejné množství kávy nebo rumu, získáme led jiné chuti. |
Poleva rumová | 200 g mletého cukru, 1 lžíci rumu, asi 1 lžíci vroucí vody a třeme do hladka. |
Poleva žloutková | 2 žloutky, 80 g práškového cukru, trochu tlučené vanilky, na špičku nože másla. Pokud máme mixér, nemusíme poleva třít, ale rozšlehat, stejně jako ostatní polevy. |
Polévka jikrová | Podávala se zvláště na Štědrý večer. |
Polévka kadlátková | Ve staročeské kuchyni se připravovala ze švestek. |
Polévka lokšová | Neboli nudlová připravovala se o vánocích na moravském Slovácku ze sušených václavek. |
Polévka s kyselými okurkami | (Rassolnik) - Typické ruské jídlo. |
Polévka šípková | Vařila se o štědrovečerní večeři na severní Moravě. |
Polévka z kvašených okurek | Připravovala se na jižní Moravě z brambor, kvašených okurek, soli, kmínu, cukru, kopr nebo saturejky, zjemnila se smetanou rozmíchanou s moukou. |
Polévka z velbloudích kopyt | Oblíbená v Číně. |
Polévky bílé kašovinové | Mají charakteristickou barvu a chuť podle druhu zahušťovacího prostředku a bývají zpravidla velmi husté. |
Polévky bílé smetanové | Jsou vlastně polévky bešamelové, zjemněné smetanou a event. zředěné příslušným druhem masového nebo zeleninového vývaru. |
Polévky drůbeží kašovinové | Připravují se tak, že se v hovězím vývaru povaří drůbeží maso a rýže. Maso se zbaví kostí a prolisuje společně s rýží a polévka se zjemní rovněž syrovým máslem. |
Polévky drůbeží smetanové | Připravují se obdobně jako zeleninové, avšak místo dušené zeleniny se do základní smetanové polévky prolisuje umleté a na másle podušené drůbeží maso a event. zředí drůbežím vývarem. |
Polévky ovocné | Poprvé jsou v kuchařce v roce 1538 uváděny recepty na polévky připravované z ovoce. |
Polévky studené | Tyto polévky jsou v letním období osvěžujícím předkrmem. Zejména polévky připravované z vývaru mas a drůbeže představují znamenitý posilující pokrm. Podávají se v porcelánových nebo skleněných koflíčcích. |
Polévky zeleninové kašovinové | Připravují se z kořenové zeleniny (rýže, brambor, bílého chleba atd.), zalitého vývarem ze zeleniny nebo kostí. Směs se prolisuje a zjemní syrovým máslem. |
Polévky zeleninové smetanové | Připravují se tak, že se do základní smetanové polévky přidá na másle dušená kořenová zelenina, směs se prolisuje přes jemné síto a podle potřeby zředí hovězím nebo zeleninovým vývarem. |
Polevové cukry | Některé polevové cukry mají schopnost odolávat vlhkosti a tím prodlužovat trvanlivost polevy a zlepšovat atraktivnost vzhledu. |
Polníček | Má kopinaté listy uzpůsobené do růžic - má jemnou, přesto silně kořenitou chuť a má močopudné účinky. Kořeny a žlutě zabarvené listy se musí odstranit. |
Polohlaví | Vepřové s černou omáčkou připravované ve Vysokém Újezdě na Berounsku. |
Polpety | Se připravují z mletého telecího masa, doplněného žemlí, kořením, vejcem a nadrobno nakrájenou slaninou. Z této směsi se upravují obdélníkové tvary a po opečení se dusí ve vlastní šťávě. |
Polque | Je to nápoj ze zkvašené šťávy rostliny Agave americana, vzdáleně podobný pivu. |
Polštáříčky | Staročesky taštičky. |
Polt špeku | Na Slovácku kus slaniny. |
Polysorbaty | Deriváty mastných kyselin. V kosmetice i potravinářství. |
Pomace | Tento olej pochází z posledního lisování olivových slupek, je nahořklý a obchodníci jej míchají s trochou extra virgin. |
Pomalý hrnec | Tento hrnec zajistí potravinám velmi šetrnou úpravu a hospodyňkám klid v kuchyni. Velmi vhodný pro přípravu dietních jídel a pro všechny ty, kteří chtějí žít zdravě. Výhodou této technologie vaření je, že i přes to, že se jídlo vaří i několik hodin, nemusí se hlídat, míchat, nepřipálí se, nevyteče, nemusí se dolévat voda, protože se neodpaří. Jedinou nevýhodou je doba trvání přípravy pokrmů, je to od 4-5 hodin do 8 hodin vaření. |
Pomelo | Citrusové ovoce podobné grapefruitu, pěstované v Číně, Vietnamu, Thajsku, na Kubě a v Rusku. |
Pomeranč | Pochází z Číny a jihovýchodní Asie. Do Evropy jej přenesli Portugalci z Indie v 16. století v roce 1548. Pěstuje se všech tropických a subtropických zemích, hlavně ve Španělsku, Izraeli, Jižní Africe a Jižní Americe. |
Pomerančová marmeláda | Připravuje se z tenké kůry nejlépe sevillských pomerančů (bez bílé vrstvy). Do citrusových zavařenin obvykle není nutné přidávat pektin, protože ho citrusy obsahují dostatek, zejména v bílé vrstvě a v semenech (vaří se v marmeládě v sáčku, který se odstraní). |
Pomerančový likér | Lihovina vyráběná z odrůd pomerančů s červenou dužninou (sanguines). |
Pommery | Greno – značka pravého Champagne, která se objevuje na nápojových lístcích. Toto šampaňské se zásadně pije s jahodami. |
Pommes chipes | Smažené bramborové lupínky. |
Pommes frites (pom frit) | Osmažené bramborové hranolky. |
Pommes paille | Smažené brambory v podobě tenkých proužků, jako sláma. |
Pommes smiles | Bramborové krokety ve tvaru úsměvu. |
Pomologie | Nauka o typech a odrůdách ovocných rostlin, jejich biologických a pěstitelských vlastnostech. |
Pont I\' Évéque | Čtverhranný, plně vyzrálý měkký sýr z Normandie se produkuje od dvanáctého století, kdy se jmenoval d\' Angelot. Svoje nynější jméno dostal v sedmnáctém století podle vesnice, kde se vyrábí. Má vždy tvar čtverce, ale s různými rozměry. Největší je grand (délka strany 19-21 cm), pak demi (10,5-11,5 cm) a petit (8,5-9,5 cm). Vyráví se z kravského mléka, má měkké sýrové těsto s omývanou nebo škrábanou kůrou. Sýr má žlutý, hladký vláčný střed, výraznou vůni a pikantní ořechovou chuť. Jeho kůra je jedlá, má vroubkování od slámy, na které sýr uzrává a trochu plísně. Sýr bývá nejchutnější od června do poloviny března. Použití: Sýrové mísy, k zapékání. |
Popcorn | Pukance připravované ze speciální kukuřice. Na vlastní výrobu popcornu potřebujeme pouze pánev nebo hrnec s poklicí, popříoadě mikrovlnnou troubu, popcornovou kukuřici a olej. |
Popelka | Půvabné lidové pojmenování jedné jediné houby, čirůvky havelky. |
Popenec | Též openec, bylinka ve staročeské kuchyni. Přidával se do karbanátků, nádivek, omáček, pomazánek atd. |
Poplamenice | Staročesky, placka nebo koláč z chlebového těsta, jež se pekly na kraji chlebové pece, dříve než se do ní sázel chléb. |
Poplamky | Připravovaly se ve staročeské kuchyni ze zbytků chlebového těsta. |
Poplánky | Na Lašsku bochánky z chlebového těsta plněné jablky nebo hruškami. |
Poprášení | Jemné posypaní jídla moukou, cukrem nebo kořením. |
Porcelánové nádobí | Zvýrazňuje slavnostní stolování. Na polévku používáme polévkové mísy s poklicí. Dušená masa s omáčkou předkládáme v hlubších mísách s poklicí, tzv. timbálech, pečené v oválných nízkých mísách. Také oválné, ale delší a užší mísy jsou určené na ryby. Přílohy servírujeme z hlubších mís bez poklic a omáčku z malého omáčníku. Na kávu nebo čaj používáme stejnou soupravu s konvicí, mléčenkou, cukřenkou a koláčovou talířovou soupravou. |
Porcování | Je podmíněno zručností a znalostí anatomie (skladby) svalů a kostí děleného masa, ryb, drůbeže a vhodným pracovním nářadím (ostré nože, vidličky). |
Porculánová nádoba | Staročesky – porcelánová nádoba. |
Pórek | Je jako koření i jako zelenina důležitý zejména proto, že snáší teploty až na minus 20°C, takže v půdě dobře přezimuje a je proto v tomto období cenným zdrojem živin. V kuchyni se pórku používá k okořenění polévek a omáček, dále jako základu při tepelné úpravě masitých, drůbežích a rybích pokrmů. |
Pörkölt (perkelt) | V Maďarsku guláš z vepřového nebo skopového masa. |
Porridge | Ovesná kaše. |
Porterhouse steak (Bistecca alla Fiorentina) | Jsou to vlastně dva steaky v jednom, s kostí uprostřed. Na jedné straně pevný a masitý steak z roštěnce a na druhé šťavnatý a jemný steak ze svíčkové. Bývá silný od 3,7 do 7,5 cm. Většinou je servírován jako jídlo pro více osob. |
Porterhouse-steak – (angl. a amer.) | Velký plátek hovězího masa i s kostí z roštěnky s hmotností až 800 gramů. |
Portobello | Jsou žampióny s velkou hlavičkou. Používají se především jako příloha ke steakům, nebo i jako samostatný chod. Skvěle chutnají grilované nebo naplněné a zapečené v troubě. |
Portské víno | Nazývané také „porto“ je portugalské velmi dobré víno. Známé značky jsou Sandeman, Offley, Delaforce, Barros. Název podle města Porto v severním Portugalsku. V této oblasti se pěstuje již více než dva tisíce let. |
Posevek | Oseté pole nebo určené k osetí na Ještědsku podle K. Světlé. |
Posíknouti | Posíci na Ještědsku podle K. Světlé. |
Pošírovat (pošírování) | Pošírovat znamená vložit pokrm do horké tekutiny a nechat jej táhnout (ztužení potraviny ve vařící vodě s octem a solí). Tato šetrná metoda přípravy se používá na velmi jemné a křehké potraviny, které se tepelně upravují při teplotě 65 až 80°C. Buď se vaří v malém množství vína nebo vývaru, ve velkém množství vody nebo vývaru, ve vodní lázni nebo v páře. Velice výhodná je tato úprava na ryby. |
Posouti | Staročesky posypati. |
Postný den | Staročesky půst, den, kdy se nesmělo jíst maso. |
Poštrejchovat | Znamenalo ve staročeské nebo v regionální kuchyni potřít perníček štětcem, peroutkou. |
Posúch | Nářečně (slov.) - placka. |
Pot Pourris | Z franc. – směs, všehochuť, jídlo z různých druhů mas a zeleniny. |
Pot-au-feu | Ve francouzské kuchyni vařené hovězí maso se zeleninou. Chceme-li získat silný vývar je nutné, jakmile se maso začne vařit, vařit je již tzv. táhnutím, čímž se z masa vyluhuje co nejvíce extraktivních látek a získá se silný a vydatný vývar. |
Pote gallego | V Jugoslávii vývar s fazolemi, vepřovým masem, klobásou a kapustou, zahuštěný rozmačkanými bramborami. |
Potemník moučný | Moučný červ, který napadá zásoby mouky ve spižírnách. Je velký 14 mm. Prosetím se ho zbavíme. |
Potjie | Pokrm z jižní Afriky. Směs kuřecího masa, slaniny a hub vařený v litinovém hrnci na otevřeném ohništi. |
Potočnice (Nasturtium officinale) | Má palčivou chuť, jí se jako salát nebo se připravuje s máslem a k tomu chleba. Oblíbená ve staročeské kuchyni. |
Potratník | Lidový název pro třezalku tečkovanou. |
Potravinářství | Věda o potravinách, zabývající se o jejich původ, technologické zpracování, skladování surovin, výrobků, adjustaci a distribuci. |
Potravinové alergie | Jejich příznaky jsou velmi pestré, reaguje buď zažívací systém bolestmi břicha, zvracením nebo průjmem, svěděním kůže, ekzémem, kopřivkou nebo otoky. Někdy se objeví ihned po požití jídla, jindy to trvá i několik hodin. Alergie se projevuje u dětí i na kravské mléko a to hlavně v prvních měsících života. Někdy mívají alergie i na vaječný bílek. Vždy je potřeba poradit se s ošetřujícím lékařem. |
Pouchle | Zastarale – prázdná skořápka. |
Pouchňata | Název pro planá a nechutná jablka. |
Pouk | Nářečně – prázdná skořápka. |
Poulard | Mladá krmená a vykličkovaná slípka. |
Poulard (franc.) | Vykastrovaný kohout, kapoun. |
Pouligny Saint Pierre | Měkký sýr tvarovaný do podoby pyramidy. Sýr je vyráběn v oblasti Loire z plnotučného nepasterizovaného kozího mléka s 45% obsahem tuku. Sýr má pevný, úplně bílý, trochu zrnitý střed a měkkou, vrásčitou přírodní kůrku barvy slonové kosti. Když oschne, její vrásky se prohloubí, kůrka dostane červenooranžovou barvu, kterou pokryje šedobílo-modrá plíseň. Mladý sýr má lahodnou, lehce nakyslou chuť. Vyzrálý sýr má výrazně ořechové aroma. Použití: Sýrové mísy, saláty, k zapékání. |
Povidla | Jsou ovocná dřeň značně zahuštěná, buď úplně bez cukru nebo s malým přídavkem cukru, takže jsou jen zahuštěním chráněna proti zkáze. Od zavařenin se povidla liší menším množstvím cukru. |
Pozadek | Na Slovácku nečisté obilí. |
Poživatiny | Látky, které člověk požívá, prostředek jeho výživy (potraviny, voda, nápoje, pochutiny). Úpravou se zlepšují jejich smyslové vlastnosti, fyziol. využitelnost a stravitelnost, někdy i výživová hodnota a usnadňuje se též rozmělnění stravy. |
Poznamenání | Za historika dr. Zikmunda Wintra název pro jídelní lístek v jeho knize Kuchyně a stůl našich předků, která shrnuje poznatky ze 16. století. |
Pracharanda | Staročesky, prášek umletý ze sušených hrušek a jablek horší jakosti. Sloužila k posypání kaší, škubánků, nudlí nebo kynutých knedlíků. Častěji se používaly utlučené nebo umleté a proseté sušené hrušky, vzácněji jablka. |
Praděd (Altvater) | Známý hořký žaludeční likér, vyráběný z bohatého počtu bylin. Původní Praděd byl specialitou fy Gessler Krnov. V obdobném složení a dobré kvalitě vyrábí však likér Praděd i četné firmy jiné. Mívá asi 40 % lihu a 25 – 35 % cukru, barva je žlutá. |
Prášek do pečiva | Kypřicí prášek, směs kyselého uhličitanu, (hydrogenuhličitan sodný) se složkou kyselou (vinná kys.) a plnidla (bramborový škrob) jako izolačního prostředku. Používá se při kypření těsta. |
Prašivina | Na Nepomucku podávali vařené zelí se smaženou cibulkou samostatně. Každý však musel z něho sníst jednu lžíci, aby nedostal „prašivinu“. |
Praskance | Bramborové placky maštěné máslem v jižních Čechách. |
Pravé olomoucké tvarůžky | A.W. - Z moravských Loštic jsou jediným českým sýrem, který se objevil v německé Velké encyklopedii sýrů, vydané i u nás. Doplnit. |
Praženec též pražma | Nedozrálé klasy pečené na pánvi. V roce 1442 napsal Hájek i Veleslavín o tom, že v pondělí po sv. Janu Křtiteli shořela víc než polovina města strakonického z neopatrnosti dětí, které pálily pražmy. Pražma jsou obilná zrna vymnutá a opražená. |
Pražení | Zahřívání potravinových produktů za sucha na vysoké teploty, přičemž nastávají chemické změny (karamelizování cukru, degradace bílkovin), jejichž výsledkem jsou změny pozitivní (pečené maso) a negativní (degradace biologicky významných látek). |
Praženka | Dříve na Českobrodsku první chod Štědrovečerní polévka. Bývala se sušenými houbami, cibulí a kmínem. |
Pražénky | Na Valašsku pečené knedlíky z režné mouky. |
Pražma obecná (Brama brama) | Žije v Jaderském moři v hejnech, loví se většinou vláčením z lodí stojících i jedoucích. |
Pražma zpěvná | (Spodyliosoma cantharus) - Žije v blízkosti skalnatého i písčitého dna v Jaderském moři. Úlovky do 60 cm. |
Pražma – praženec, pražmo | Pražené obilí, oblíbený pokrm našich dávných předků, připravovalo se především z ječmene. |
Pražman obecný | (Pagrus pagrus) - Je ceněná a důležitá konzumní ryba. Žije s oblibou na tzv. mořských loukách v Jaderském moři. Loví se při skalnatém pobřeží na udici na plavanou na malé rybky nebo korýše. Má chutné maso. Úlovky do 80 cm. |
Pražman zlatý | (Pagrus aurata)- Je dravá ryba, která žije nad pevným dnem v hloubce od 10 do 200 metrů. Loví se na otevřeném moři i v mělkých pobřežních vodách, na plavanou na kousky ryb, škeble ap. Má kvalitní maso. Úlovky do 80 cm. Žije v Jaderském moři. |
Pražucha | Polská kaše z hrubé pšeničné mouky, pohankové mouky, nakrájené a rozškvařené slaniny. |
prdelacka | polevka ze zabijačky |
prdelačka | polevka z moravske zabijačky |
Prebiotika | Jsou velice důležité složky výživy. Vyskytují se v potravinách rostlinného původu (obiloviny, banány, pórek, cibule, česnek, artyčoky). Tyto látky procházejí horní částí zažívacího traktu a žaludkem prakticky nezměněny a rozkládají se až v tlustém střevě. Nemají téměř kalorie, zato výrazně zvyšují hladinu cholesterolu. Jsou proto vhodné nejen jako doplněk zdravé výživy, ale třeba i pro diabetiky. Díky probiotikům se zvyšuje vstřebávání vápníku, železa a hořčíku, což vede k prevenci osteoporózy. Na trhu jsou prebiotika obsažena zejména v kysaných mléčných výrobcích. |
Preclíky | První záznamy o preclíku pocházejí z počátku 7. století. Nové pečivo si získalo v krátké době spoustu příznivců. Ve Vídni dokonce dostali pekaři dovolení užívat vlastního znaku, v jehož středu se skvěl do zlatova vypečený preclík. Běžné preclíky se dnes pečou z mouky, kvasnic, vody a sypou se solí. Výroba je plně automatizována.V USA i v Kanadě se stávají nepostradatelnou součástí diety. |
Předehra | V lidové kuchyni zabijačkový guláš připravený z libové krkovice, laloku s brzlíky, ledvinkami, slezinkou, kouskem jazyka, srdcem, jater a mozečku. Dává se na smaženou cibulku, přidává se mletý pepř, sladká mletá paprika, kmín, sůl a regionálně i česnek a trochu krve. Připravuje se jako běžný guláš. |
Predlík | Staročesky – jídlo z vajec, krupice, druh omáček (podle receptur). |
Předvaření | Částečné uvaření potravin ve vodě nebo vývaru. |
Přehršel, přehrštle | Staročesky trochu. |
Preparýrovaný | Staročesky mletý. |
Pres | Staročesky lis. |
Presbuřt též presvuřt | Na Slovácku tlačenka. |
Přesňáky | Bramborové placky pečené přímo na sporáku, které se takto připravovaly na Podluží a v Miloticích. |
Přesňáky | Název pro hnětýnky na Kyjovsku. |
Pretovati | Staročesky, smažit. |
Prezentace | Předvedení, ukázka zboží, zjištění účast. |
Prézla | V brněnském hantecu strouhanka. |
Prhlinka | Lidový název kopřivy. |
Přibírna | je to pracnější a vzácnější úprava brambor, která se dělávala v Kamenici nad Lipou. Brambory se předem oškrábaly, uvařily s kmínem a solí, pak se odvar scedil a s přidáním česneku a sádla se z něho připravil oukrop. Scezené brambory se pak v hrnci pod pokličkou několikrát nadhodily, aby se trochu rozmačkaly, ale ne docela. Rozdělily se na talíře a pomastily máslem. Podle chuti se mohly posypat zpěněnou cibulkou nebo strouhaným tvarohem. K nim se přímo na hluboký talíř nalilo podmáslí a tu se jedla vždy brambor a lžíce podmáslí se přibírala. Odtud také jméno této úpravy, která byla i dvakrát týdně k obědu. |
Příbory | Klasický příbor zná každý, ale když připravujeme slavnostní menu nebo hostinu, musíme použít vždy příbory k tomuto jídlu určené. Jsou to například kávová lžička, dezertní lžička, zmrzlinová lžička, (ta má tupější špičku), lžíce a vidlička na podávání palačinek, servírovací vidlička, naběračka na polévku, malá naběračka na omáčku, dortová lopatička, lopatka na podávání ryb, rybí nůž, nůž na krájení sýrů, mazací nožík na máslo, vidlička na podávání hlemýžďů a menší dezertní vidlička. |
Přiboudlina | Vyšší alkoholy z alkoholového kvašení, vznikají vedle hlavní složky ethanolu, přecházejí do dokapu (posledního destilátu) po jeho oddělení. |
Primo sale (primo sále) | Sicilská specialita, čerstvý, velmi slaný sýr tvarohového typu ze směsi kravského a ovčího mléka. |
Princesse | V kuchařské terminologii pokrm připravený s hlavičkami chřestu. |
Priony (angl.) | Jednoduché bílkoviny, které jsou normálně obsaženy v těle zvířat, degeneraci mozku vyvolávají jen ve změněné podobě ( pokud zvíře bylo krmeno směsí obsahující masokostní moučky vyrobené za nízké teploty ), ničí buňky v nervové tkáni. Způsobují nervové onemocnění hovězího dobytka BSE. |
Přípalky | pPřipravovaly se ve staročeské kuchyni ze zbytků chlebového těsta. |
Příprava jíšky | Potřebné suroviny Postup přípravy: Doporučení Co byste ještě měli vědět |
Příprava želatiny | Prodává se v plátcích nebo v prášku, čirá či červená. Nejprve ji necháme asi 30minut bobtnat v malém množství studené tekutiny. Plátkovou želatinu vymačkáme, abychom ji zbavili vody. Pro lepší rozpuštění želatiny je dobré ji nahřát do 60°C. Některé druhy lze i krátce povařit a proto čtěte pozorně návody výrobců! Želatinu můžeme i po ztuhnutí opětovně rozpustit, neztrácí tím želírovací schopnost. |
Přírodní řízek | Je minutka připravená z telecí nebo z vepřové kýty. Při podávání se přelévá minutkovou šťávou, zahuštěnou moučným máslem. |
Přírodní vína značková | Se vyznačují stálou jakostí. Svým typem a druhovou skladbou charakterizují zpravidla určitou oblast nebo mikrorajon. |
Přírodní víno | Každé původní, nesladké, nealkoholické a nekořeněné víno. Víno, tak, jak nám ho dala příroda. |
Přirozená strava | Její zastánci často odmítají různě upravené potraviny, ať už v tepelné nebo kvašené podobě. Jedí pouze syrovou rostlinnou stravu, čerstvé a sušené plody, zeleninu, semena, luštěniny a obilniny. |
Přizasolit | Staročesky osolit. |
Prižlík | Dřívější název pro brzlík, pravděpodobně celý kořínek. |
Prižlík | Dřívější název pro brzlík, pravděpodobně celý kořínek. |
Prník | Štědrovečerní pokrmy krkonošské jen s malými tvarovými obměnami pečené. |
Probírovaný | Staročesky vyzkoušený. |
Profesionální ochutnávači čaje | Testují denně až tisíc šálků uvařeného čaje, přičemž z každého šálku upije asi čajovou lžičku nápoje. Jelikož by příval zlatavé tekutiny jejich těla nezvládla, tak ji nepolykají. Podle ochutnávače Nicka Bunstona, který je manažerem vývoje čajových směsí Lipton, musejí při každém úkonu zapojit čich, hmat, chuť i zrak. Dobrý specialista neomylně určí, nejen z jaké sklizně je čaj, ale i z jakého místa, ale dokonce i z jaké plantáže. Do pracovní náplně totiž nepatří jen posouzení extraktu, ale také řádné prozkoumání suché čajové směsi. Ochutnávači nekouří ani nepijí alkohol. |
Prohlédací kusy | Staročesky průhledné, průsvitné, např. kroužky vykrájené z těsta. |
Prosecco | Perlivé bílé nebo i červené víno. Jedná se o odrůdová vína, které pochází z hroznů odrůdy se stejným názvem. Tato odrůda je komerčně pěstována pouze v Itálii a to téměř výhradně v oblasti Veneto. Pěstování odrůdy Prosecco pro produkci známých šumivých vín má však ještě užší vymezení - více než 95 % všech výsadeb révy vinné odrůdy Prosecco se nachází v kraji Treviso a to v kopcovitém regionu Conegliano-Valdobbiadene, kde má vinohradnictví kořeny již více než dvě století. |
Prošek | V Dalmácii příjemný lehký vermut, výrobek tamních vinařů. |
Proso seté | (Panicum miliaceum) – Proso je vynikající, ale trochu opomíjená obilovina. Na našem území se pěstuje od pradávna (zbytky zrn byly nalezeny v archeologických vykopávkách na sídlištích starých Slovanů), a proto jsme na jeho trávení dobře geneticky připraveni. Proso bývalo jednou z hlavních součástí prosté lidové stravy. Bývalo to v české kuchyni obilí zcela běžné a jídlo z něho všeobecně rozšířeno. V dnešní době se k vaření většinou používají jáhly, tj. loupané proso. |
Proso seté | Bývalo v české kuchyni obilí zcela běžné a jídlo z něho všeobecně rozšířeno. Z prosa se připravují jáhly. V Africe se z něj dělá prosná kaše a kvasí se na prosné pivo. |
Protáhna | Přecezený - výrazu se používalo v 16. a 17. století. |
Protažený | Staročesky procezený, přecezený. |
Proteiny | Jednoduché bílkoviny složené pouze z aminokyselin. |
Protlak ze sušených rajčat na slunci | Se používá v italské kuchyni a má silnější aróma než běžný rajčatový protlak. Pro tuto svou vynikající vlastnost a hutnou konzistenci se přidává do všech pokrmů, do kterých se dávají rajčata. Sušená se nakládají do oleje. Před použitím se nasekají nebo nakrájejí na plátky. |
Provencale (provensal) | Jídla připravovaná s česnekem. |
Provensálské bylinky | Tvoří směs bylinek v Provence, hojně používaná ve francouzské a středomořské kuchyni především ke kořenění všech druhů masa, zvláště minutek, grilovaných mas, na kuře, králíka, jehněčí, skopové a hovězí maso. Velmi dobře ochutí dušené pokrmy z masa a zeleniny (rajčata, cuket, fazolek, lilků) a je výborná i na pizzu. |
Provzdušňování (angl. aerate) | Vpravování vzduchu do surovin, například při prosívání mouky před zaděláváním těsta, šlehání bílků nebo hnětení těst. |
Prskanci | Dříve slanečci, které na trhu prodávali herynkáři nebo baby-herinkáři, které naši předkové nejraději pekli na pánvi. |
Prskař | Cidič kovů, kamenář v Podkrkonoší. |
Prstka | Tvarohové máslové pečivo na Hané. |
Prstké | Dožínkové pečivo z Hané. Je to pečivo nařezávané, název je velmi starý a vychází z tvaru roztažených prstů. |
Prunelle | Likér oblíbený ve Francii i v Německu, vyrábí se z mirabelek, renklód, aromatických švestek a pološvestek přímo z plodů macerací nebo z lisovaných šťáv s použitím mirabelkového destilátu, slivovice a dalších vonných a chuťových přídavků. |
Prutvánek | Název pro pekáč na Hané. |
Pryska | Pryska není nic jiného, než zvláštní sklenička, jíž se užívalo k pití pálených nápojů - slivovice a různých rosolek. Měla tvar malé lahvičky - čtyřboké, šestiboké, výjimečně i osmiboké, s úzkým hrdlem. Tvarem tak připomínala do jisté míry sklenky užívané ještě dnes k pití lihovin na Balkáně a místy i na Slovensko. Prysky však nebyly jen obyčejnými sklenkami k pití alkoholu. Původně se používaly při křtinách, později se staly charakteristickými pro svatební veselí. Bývaly různě zdobeny a představovaly vždy určitý reprezentativní kus, který často označoval svého majitele. Velmi časté to bylo např. u řemeslníků - jednotliví výrobci si dávali na ně vymalovat své cechovní symboly.Častá byla i výzdoba figurálními motivy. Nejvíce byly prysky rozšířeny v místech, kde v 18. století byla rozsáhlá sklářská výroba - hlavně na severu Čech v Krušných horách, ale i na Šumavě. Největšího rozmachu dosáhly ve 2. polovině 18. a v 1. polovině 19. století. S rozvojem průmyslové výroby a postupným úpadkem rukodělné výroby prysky rychle mizí a stávají se jen vzpomínkovými kusy, o nichž se ví pouze z literatury či muzejních sbírek. |
Pšenice | Obilnina I. skupiny, jejíž plodem je obilka obsahující kolem 65 % škrobu, 12 % bílkovin, tuk, lecitiny, pěstovaná již od pravěku. |
pšeno | slovenský výraz pro jáhly |
Psí jazýček vječí | Jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata L.) ve Valašském nářečí. |
Psí jazyk | Tak nazývali naši předkové v lidovém léčitelství bylinku jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata L.). |
Pštrosí maso | Maso pštrosa považují znalci již dlouho za maso gurmánů. Maso pštrosa je neobyčejně libové. Zatímco maso nejdůležitějších jiných zvířat (prase, skot, drůbež) obsahují více než 3% tuku, neobsahuje jediný sval na kosti pštrosa více než 0,3 % tuku. Průměrné hodnoty tuku svíčkové jsou kolem 0,032% a bifteku kolem 0,155%. U většiny druhu masa se projeví nízký obsah tuku na úkor jemnosti masa. Pštrosí maso zde tvoří jedinou výjimku: pštrosí filet a steak jsou mimořádně jemné. |
Pstruh duhový (Salmo gairdnerii) | Původním areálem pstruha duhového je západní část Severní Ameriky, kde žije v horských potocích, velkých řekách a v příbřežní části oceánu. Vytváří tam řadu forem, podobně jako v Evropě pstruh obecný. |
Pstruh mořský | Patří do rodiny lososovitých ryb. Často se prodává jako náhražka lososa. Má velmi podobnou chuť masa jako losos, takže se i stejně upravuje. Rozdíl se pozná podle čelisti: pstruh ji má rovnou, zatímco losos má na stropu čelistní dutiny ještě kost radličnou, takže jeho čelist působí mohutně. Většinou pochází z farmových chovů. Upravuje se podobně jako losos. |
Pstruh obecný potoční | Je vedle kapra naší nejznámější a nejčastěji konzumovanou rybou. Žije v chladných a na kyslík bohatých vodách. pstruh se živí všemi živočichy, které mu voda přinese. Je to zejména hmyz a jeho larvy, drobné rybky, žížaly apod. Jeho maso je nejchutnější v letních měsících. |
Ptáčci | Byli velice oblíbení na stolech šlechty, neboť „ ptáci jsú čistšího přirozenie než hovada“. Ptáčci byli tak žádaní, že se čižba musela dokonce regulovat: roku 1575 tak český sněm zakázal chytat drobné ptáčky s výjimkou skřivanů a křivonosek od masopustu až do sv. Víta. V kuchařce M.D.Rettigové jsou mnohé recepty na drozdy, sluky, skřivany, kvíčaly a jiné drobné ptactvo. V roce 1870 dostal zákon chytat drobné ptactvo definitivní celoroční platnost. Ptáky – malí zpěvní ptáci, kteří byli v minulosti zvláště oblíbeni - výrazu se používalo v 16. a 17. století. |
Pučálka | Namočený a pak upražený hrách, staročeské jídlo. |
Puchero | Argentinské národní jídlo z hovězího a drůbežího masa a zeleniny nebo různé druhy masa, které se dají dusit se zeleninou v jednom hrnci. |
Pucverka | Nářečně - výpek na pekáči po mase. |
Pudlo | Na Valašsku dřevěná nádoba na brynzu. |
Pugliese | Italský chléb s hustou střídou, s přísadou olivového oleje. |
Pukáč | Lidový název pro černý bez (bezinky). |
Pukavec | Zastarale zkažené vejce. |
Pulp wash | Méně kvalitní koncentrát z druhého lisování pomerančové dužiny. |
Pulque | (-ke, špan., indiánské jazyk), pulke - Zkvašená míza, získávaná nařezáváním květního stonku nebo odřezáním nejmladších listů z listové růžice některých druhů rodu Agave. P. je oblíbeným nápojem zejména v Mexiku; destilací se z něho připravuje meskal. Mexický kvašený alkoholický nápoj z agáve. Bot. název Agave americana. |
Pumelo (též Adamovo jablko) | Je to předchůdce grapefruitu, pochází z jihovýchodní Asie a je výborným zdrojem vitaminu C. |
Pumprda | Půvabné lidové pojmenování jedné jediné houby, čirůvky havelky. |
Pumprnikl | Štědrovečerní pokrmy krkonošské jen s malými tvarovými obměnami pečené. |
Punč (punch) | Slovo punč pochází z hindustánštiny a znamená číslo 5 (panč). Je to horký nebo studený alkoholický nápoj z pěti ingrediencí: rumu (araku), cukru, citrónové šťávy, čaje a vody, okořeněný skořicí a hřebíčkem. Dnes už se ani jedno, ani druhé nedodržuje. Ingrediencí bývá někdy pět i šest, někdy jsou jen čtyři a to nemusí být vždycky rum. |
Purée | Francouzsky název kaše. |
Puri | Gruzínský chléb. |
Púrí | Se v asijské kuchyni připravuje z hladké celozrnné mouky, ghí nebo oleje, soli, horké vody, a při podávání se polévá bílým neslazeným jogurtem. |
Purinové báze | Patří mezi ně též alkaloidy kofein, teofylin a teobromin, (které jsou obsaženy v některých pochutinách) káva, čaj, kakao. |
Puškvorec | Aromatický kořen našich bažin, který se dříve nakládal i do cukru. Cukrovaný puškvorec byl oblíbenou cukrovinkou zvláště v 19. století v Praze na Žofíně a Střeleckém ostrově. |
Pušpánek | Tak se u nás říkalo před druhou světovou válkou zelenému cukrovému hrášku, který stále patří k pochoutkovým zeleninám. |
Půst | Náboženský úkon spočívající ve zřeknutí se po určitou dobu potravy, pohlavního styku apod. Půst poskytuje tělu příležitost, aby znovu získalo ztracenou chemickou rovnováhu. Mimo jiné zlepšuje zrak, neboť drobounké vlásečnice v očích jsou zaplaveny toxickým odpadem, který v průběhu půstu mizí. |
Putr | Na Slovácku máslo. |
Putra | Přepuštěné máslo. |
Putrové těsto (staroč.) | Máslové těsto. |
Pýchavka obecná (Lycoperdon perlatum) | Houba rostoucí v našich lesích. Zcela mladé, dosud bílé plodnice pýchavky se hodí k jakékoliv úpravě - zejména se osvědčila do polévek. Poetická, i když méně estetická, jsou i jejich lidová pojmenování - například \"babin duch, čertovo kuličky, kozí sýr, muzikantský tabák, vraní hovno, zaječí pytlík\" a jiná. Zcela mladé, dosud bílé plodnice pýchavky se hodí k jakékoliv úpravě - zejména se osvědčila do polévek. Největší plodnice nalezená u nás měla obvod 216 cm a vážila 20,8 kg. (www-mujweb.cz) Je to jedlá houba s příjemnou vůní i chutí. Sbírají se jen mladé, uvnitř jasně bílé a plné plodničky (zmáčkneme-li je, musí podržet tvar). Snadno uvnitř žloutnou, hnědnou a pěknou.V tomto stavu jsou již nepoživatelné. Mladé jsou výborné do polévek a houbových směsí. Pýchavky a příbuzné prášivky mají jednu společnou výbornou vlastnost - všechny jsou jedlé a přibližně stejně chutné, takže vlastně nezáleží moc na tom, kterou seberete. Všechny se výborně hodí do polévek a omáček. Můžeme je prudce osmažit na oleji jako škvarečky, někomu zase chutnají jako mozeček. Nevhodné jsou do smaženic, k nakládání a sušení. Nesmíme ale zapomenout, že k jídlu se hodí jen mladé, uvnitř bílé kousky. Pýchavka obrovská (Langermannia gigantea ) – dříve zvaná také vatovec je pochoutkou. Bílé, kulovité plodnice mohou mít v průměru až 100 cm a vážit mohou až 2,5 kg. Většinou bývají podstatně menší. Roste na loukách a pastvinách od srpna do října. Dokud je dužnina bílá, patří pýchavka k velmi chutným houbám. Les, louky a pastviny nabízejí ještě další druhy pýchavek, například pýchavku dlabanou, palicovou a obecnou. Všechny se konzumují pouze mladé, když mají bílou dužninu. Okrovku oloupeme. Připravují se z ní především smažené řízky. Dá se z ní připravit i mozeček. Nadrobno nakrájíme cibuli, osmažíme na másle, přidáme na malé kousky nakrájené pýchavky a podusíme doměkka. Vejce rozšleháme se solí, vegetou, přidáme je k houbám a za stálého míchání necháme ztuhnout. Podáváme posypané sekanou petrželkou s hranolky. |
Pyré | (Franc.) označuje jemnou hladkou hmotu, která vznikla rozmačkáním, rozmělněním nebo propasírováním. |
Pyrolýza | Čištění pečící trouby za extrémně vysoké teploty, kdy se zbytky po pečení rozpadnou na popel, který se snadno vytře hadříkem. Sporáky vybavené kalalyzátorem Air Clean se čistí „ samy“- jakmile dosáhne znečištění určitého stupně, katalyzátor spustí pyrolitický proces. Nedochází ani k tvorbě kouře a zápachu, protože katalyzátor má podobu filtru, který vystupující páry přemění na vodní páru a kysličník uhličitý. Zachycuje i tukové zbytky. Nejmodernější způsob údržby. |
Pytahayas | Ovoce rostoucí na kaktuse z rodu Opuncia, původem z horských oblastí Mexika a USA. Tyto plody ovšem vypadají na rozdíl od fíků barbarie jako miniaturní ananasy. Přesto se konzumují podobně. Silná slupka obaluje bělavě průsvitnou dužninu s obsahem velkého množství drobných černých semen. Jejich chuť je nezvykle šťavnatá a lahodně sladká. |
Menu články
Anketa
Vtipy
Jeden opilec si zkrátil cestu domů přes hřbitov. Tam však spadl do vykopaného hrobu a usnul. Ráno se prochladlý probudil a nadává: "Sakra, to je zima." A paní, co o kousek dál pokládala kytičku na hrob, povídá: "Tak proč ses odkopal?" další anekdoty
Více gastronomických vtipů