Fazol obecný

Jednoletka pěstovaná pro jedlé lusky a semena. Chladuvzdorná. Je středně bohatá na draslík, kyselinu listovou a beta karoten. Má velmi vysoký obsah bílkovin.

Latinsky: Phaseolus vulgaris

Divoký předek fazolí, který roste v Mexiku a Guatemale, byl objeven ve zbytcích peruánského osídlení z doby 8000 let před naším letopočtem.

Křovité i popínavé odrůdy přinesli do Evropy španělští dobyvatelé na začátku 16. století, i když zakrslé odrůdy si nezískaly oblibu po více než další dvě století.

První označení, pod nímž byly fazole uváděny, pochází z roku 1551 – kvůli typickému tvaru je Angličané pojmenovali „kidney beans“ („kidney“ znamená v angličtině ledviny, „beans“ boby).

V Evropě na začátku 15. století sloužily bílé fazole jako potrava námořníků při objevitelských plavbách. Když se evropští kolonisté poprvé dostali do Ameriky, našli popínavé fazole s kukuřicí, které společně pěstovali původní obyvatelé jako zdroj škrobu a bílkovin.

Odrůdy

Tento druh fazolu se pěstuje v mnoha odrůdách. Existují rostliny zakrslé (ideálně se hodí do malých zahrádek či nádob) i popínavé, lusky mohou být na průřezu zploštělé, vejčité nebo kruhové, zbarveny zeleně, žlutě, fialově či skvrnitě. Semena jsou pestrobarevná, často skvrnitá. Fazol se pěstuje jak kvůli nezralým luskům, které se konzumují celé, tak pro zralá, nalitá semena. Semana se jedí čerstvá jako „flageolets“ (francouzské zelené fazole) nebo sušená, známá jako bílé fazole „haricots“.

Popínavé odrůdy:

„Borlotto Lingua di Fuoro“ je ozdobná forma se zeleně skvrnitými červenými lusky. „Corona d´Oro“ je velmi produktivní odrůda s kulovitými, měkkými zlatožlutými lusky. „Hunter“ má zploštělé lusky, má dlouhé a vydatné plodné období. „Kwintus“ vytváří měkké chutné lusky. „Musica“ je raná odrůda s charakteristickou chutí. Pozdní odrůda „Or du Rhin“ má žluté lusky a hodně se pěstuje. Mladé lusky jsou obzvlášť chutné. „Romano“ je stará odrůda, jemná, chutná a bohatě plodící. Výborně se hodí k mražení.

Zakrslé nebo keříčkovité odrůdy:

„Annabel“ je velmi plodná odrůda s kulovitými chutnými lusky, velmi vhodná pro pěstování v atriích. „Chevrier Vert“, klasická francouzská odrůda (flageolet) z roku 1880, je chutná a jemná. „Forum“ je odolná vůči chladu a její plody jsou vysoce kvalitní. Je rezistentní vůči pseudomonáze a antraknóze. „Masai“ je robusní raná odrůda s dlouhými tenkými lusky, odolná vůči chorobám a chladu. „Perple Queen“ je lahodná, bohatě plodící odrůda s fialovými lesklými lusky. Odrůda „Royal Burgundy“ dobře klíčí v chladné půdě a má chutné tmavozelené lusky. Je odolná proti napadení zrnokazem. Vhodná k mražení. „Royalty“ je velmi plodná odrůda s lahodnými tmavočervenými lusky, které při vaření zezelenají. Tmavozelené lusky odrůdy „Sprite“ se dobře mrazí. „Vibel“ je velmi produktivní plodina s dlouhým obdobím plodu, velmi chutná. Je považována za fazoli pro gurmány.

Použití v kuchyni

Čerstvě sklizené fazole ze zahrádky mají tak příjemnou chuť, že snad nejlepší jsou jednoduše uvařené ve vodě, podávané jako příloha k masu a jiným pokrmům. Omyjte, zbavte lusky stopek a špiček, povařte 5-7 minut vcelku ve slané vodě (nejlepší jsou uvařené čerstvé – nejlépe do hodiny po otrhání). Ploché lusky je lepší nakrájet na 2,5 cm velké kousky. Fazole můžete podávat studené v salátech nebo smažit s ostatními druhy zeleniny. Bílé fazole namočte do studené vody, přiveďte je k varu, pak je sundejte z ohně a nechejte 1 hodinu stát. Sceďte a můžete je podávat jako zeleninu nebo studené, ve formě salátů s octovou zálivkou.

Zdroj: Velká kniha zeleniny, bylin a ovoce – Matthew Biggs, Jakka Mc Vicarová, Bob Flowerdew

Fotogalerie: