





Ano, dnes si povídáme o vůni vína (vůni mladého vína pojmenováváme spíše jako buket, těžší vůni zralého vína spíše jako aroma). Zkoumání vůně vína není při pití vína jen nějaký společenský rituál navíc. Z vůně se překvapivě dozvíte o vínu více, než vám o něm povědí vaše chuťové pohárky.
Hodně zjednodušeně můžeme říci, že etikety na láhvi vína rozdělují svět na dvě poloviny. Jednu můžeme pomyslně nazvat německá a druhou francouzská. Mimochodem, my patříme do německého systému. „Německý svět“ nezajímá vinice, na které uzrály hrozny, ale kolik slunce bylo v tom kterém roce, tedy kolik cukru bylo vyprodukováno v hroznech. Kvalita se tedy rok od roku může měnit. „Francouzský svět“ zas nezajímá slunce, ale vinice.
Minule jsme společně studovali etikety našich vín. Tak to byla hračka proti tomu, co nás čeká. Pokusíme se dešifrovat nejčastější nápisy a údaje na etiketách francouzských, ale občas i italských, španělských, německých a rakouských.
Většina vína je otevřena dříve, než má. A většina vína je také po otevření lahve vypita dříve, než má. Většina vína je vypita ze špatné sklenice. A většina vína, které se vypije z té špatné sklenice, má chybnou teplotu. Navíc se nehodí k jídlu, k němuž je servírováno. A bohužel také většina vína, které u nás většina lidí vypije, je špatné víno…
Itálie dnes vyrobí 58 miliónů hektolitrů vína, samozřejmě převážně červeného, co jiného na jihu? Uvědomme si ale, že Itálie má 58 miliónů obyvatel, takže na každého Itala či Italku, (včetně kojenců, nemluvňat a batolat) připadá každý rok jeden hektolitr vína. Spotřeba vína tu ale klesá, naštěstí kvalita stoupá.
První, co snadno z chuti vína poznáte, je jeho délka. Víno krátké zazní v ústech a hned jako když utne. Dlouhé víno, s tak zvanou persistencí, přetrvává v chutí i déle než minutu, výjimečně dvě až tři, ale to už jsou vína, ke kterým se hned tak snadno na ochutnávce nedostanete. Další, co i začátečník pozná, je přítomnost nebo nepřítomnost kyseliny. Bílé víno bez kyselinky je obtížně pitelný nápoj ...
Morava je unikátní oblast a zejména Mikulovsko je klimaticky a půdními charakteristikami srovnatelné s Chablis a dalšími asi šesti špičkovými oblastmi v Evropě ...
... další víno, které u nás najdete je původně francouzská odrůda, kterou ale ve Francii už vlastně neznají. Dokonale se ji zbavili a upřímně řečeno, dobře udělali. Jako sirotka jsme se této odrůdy ujaly a dnes ji máme vůbec nejvíce na světě! A trochu si s ní nevíme rady. Svatovavřinecké (Saint Laurent po francouzsku), odrůda vrtošivá a choulostivá. Vína, podle mne, nic moc ...
V dobré restauraci sommelier nebo číšník přičichne po otevření lahve nejprve ke korku. Samozřejmě ne k tomu umělému. Pozor, vždy otvírá láhev před vámi! A měl by vám korek na miniaturním talířku okamžitě nabídnout rovněž k posouzení. Cítíte-li z korku lehce hnilobný zatuchlý pach a najdete-li ho vzápětí i ve skleničce, není vínu pomoci. Můžete sice zkusit víno odvětrat dekantací, tedy nalitím do karafy, ale zpravidla dosáhnete opačného efektu, korek se oxidací projeví mnohem výrazněji. Jediné řešení je, víno odmítnout.
Při putování po Francii jistě nesmíte vynechat Champagne. Nejsevernější vinařskou oblast Francie. Ale vy jste pilně a pečlivě četli celé jedno pokračování o šumivých vínech, takže vás tam nic nepřekvapí. Víte, že jedině bublinky odsud jsou šampaňské bublinky. Ale za vidění to stojí!
Menu články
Anketa
Vtipy
Jeden opilec si zkrátil cestu domů přes hřbitov. Tam však spadl do vykopaného hrobu a usnul. Ráno se prochladlý probudil a nadává: "Sakra, to je zima." A paní, co o kousek dál pokládala kytičku na hrob, povídá: "Tak proč ses odkopal?" další anekdoty
Více gastronomických vtipů