





Kornatění tepen (arterioskleróza) ohrožuje v určitém věku každého z nás. I když se degenerativní onemocnění projevuje u jednotlivců v různém rozsahu, máme už ve středním věku všichni na tepnách různě pokročilé změny kornatění. S věkem jich přibývá, ale podporují je i další tzv. rizikové faktory, např. kouření, nedostatek pohybu, otylost, některé poruchy přeměny látkové, rodinná dispozice aj. Odborníci určili několik set těchto faktorů a tak i když je jejich podíl různý, sotva najdeme člověka, u něhož by se nevyskytoval žádný rizikový faktor arteriosklerózy.
Hemeroidům se říká také žilní městky. Jsou to rozšířené žíly v konečníku, o nichž nemusí nositel ani vědět, protože nemá žádné potíže. Potíže se objeví při podráždění konečníku, poranění tuhou stolicí a při zanícení, např. Bolestí při vyprazdňování i mimo ně a větším nebo menším krvácení. Krvácení při stolici nebo po vyprázdnění se nesmí podceňovat a pouze lékař může spolehlivě určit jeho původ, protože hemeroidy nejsou jediným chorobným stravem, při němž dochází ke krvácení z konečníku.
Onemocnění vyžaduje lékařskou péči, při níž je nemocný poučen o vhodné dietě. Je to dieta vysloveně dlouhodobá, takže strava musí být plnohodnotná a poskytovat tělu nejen dostatek hlavních živin, ale i vitaminů a nerostných látek.
Nejčastější choroby žlučníku a žlučových cest s chronickým průběhem jsou žlučové kameny, chronický zánět žlučníku a chronický zánět žlučovodů. Potíže mohou být u jednotlivých nemocných velmi odlišné. Žlučové kaménky nemusí svému nositeli působit po léta žádné potíže, zatímco jiný nemocný má potíže při dodržování správné diety a interním léčení. Větší potíže vyvolávají drobné kaménky tím, že se dostávají do žlučových cest, zatímco velký ojedinělý kámen nemůže projít úzkými žlučovými cestami do střeva, a tak vcelku potíže nevyvolává. Vedle bolesti a různé intenzivních trávicích a zažívacích potíží může při těchto chorobách, zvláště při žlučových kaméncích, vzniknout mechanickým uzávěrem žlučových cest žloutenka.
Virový zánět jater (doprovázaný žloutenkou nebo i bez ní) může přejít do chronického stádia. Nejzávažnějším chronickým jaterním onemocněním je cirhóza jaterní, při níž zanikají buňky jaterní tkáně a jsou nahrazovány buňkami vazivové tkáně, která samozřejmě nemůže plnit stejné úkoly jako buňky jaterní. Příčina jaterní cirhózy není spolehlivě známa, ale prokázala sa souvislost jednak s předchozím zánětem jater virového původu (infekční žloutenka) a jednak s nesprávnou výživou, zejména s dlouhodobým nedostatkem bílkovin. Nesporný vliv má i pití alkoholických nápojů, a to i v nevelkém množství, ale po dlouhou dobu.
Onemocnění, kterému se běžně říká infekční žloutenka, je vlastně virový zánět jater. Vir, který toto onemocnění vyvolává, je neobyčejně rezistentní a je na začátku onemocnění přítomen ve slinách, ve stolici a někdy i v moči nemocného. Snadno se přenáší na jiné osoby. Vznikají tak menší nebo i velké epidemie zejména tam, kde se přísně nedodržují základní pravidla osobní hygieny.
Otylost je nejčastější ve středním věku, vyskytuje se však také v dětství, u mladistvých a i starších věkových kategorií. Nejčastější je otylost prostá, zatímco otylost související s porušenou činností žláz s vnitřní sekrecí (štítné žlázy, pohlavních žláz, nadledvinek) se vyskytuje méně často.
Tato choroba může postihnout jen některé úseky střeva nebo tenké i tlusté střevo současně, nejčastěji však žaludek, tenké i tlusté střevo. Lékaři takové chorobě říkají akutní gastroenterokolitida. Příčiny bývají podobné nebo i stejné jako u prudkého žaludečního kataru. Nebezpečné bývají zvláště pokrmy z mletého masa, konzervy, prejty, měkké uzeniny, majonézové saláty, rybí saláty a naložené ryby, paštiky apod. Někdy se příčinu ani nepodaří zjistit, jindy je pravděpodobnou příčinou větší množství hůře stravitelného pokrmu. Samozřejmě může jít i o infekci různého druhu i původu.
Prudký žaludeční katar (akutní gastritida), lidově označovaný jako „zkažený žaludek“, může vzniknout z různých příčin. Např. po větším přejedení, po nezvykle mastné potravě, po požití ne zcela čerstvých potravin nebo pokrmů, po ohřívaných pokrmech, sekané, mletém mase, po majonéze a majonézových salátech, starších uzeninách, rybách aj.
Vředovou chorobou žaludku a dvanáctníku se zabývají lékaři i další odborníci již hodně dlouho, přesto však není dodnes zcela objasněna hlavní příčina jejího vzniku. Kromě podílu kouření a nepravidelného jídla je jednou z příčin i zvýšené nervové zatížení, dále pracovní přetížení, nedostatek spánku i odpočinku. V poslední době se znovu diskutuje o tom, že hlavní příčinou je specificky mikroorganismus, bez něhož nevznikne ani vřed žaludku, ani dvanáctníku. Vředová choroba je poměrně častá a podle statistik jí trpí 5 až 10 % dospělých mužů i žen. Větší výskyt vykazují průmyslově vyspělé země a to především u osob s psychickým přetížením.
Menu články
Anketa
Vtipy
Jeden opilec si zkrátil cestu domů přes hřbitov. Tam však spadl do vykopaného hrobu a usnul. Ráno se prochladlý probudil a nadává: "Sakra, to je zima." A paní, co o kousek dál pokládala kytičku na hrob, povídá: "Tak proč ses odkopal?" další anekdoty
Více gastronomických vtipů