





Jako malá jsem bydlela na vesnici, za domem byla velká zahrada a na dvou třetinách se pěstovaly brambory, takže byly lehce dostupné a jakmile dosáhly konzumní zralosti, tak se na ně chodilo skoro každý den.
Několik týdnů běží všude reklamy na vánoce a mně vyplouvají vzpomínky na dobu předvánoční v mém dětství.
Mám dvě děti a jsou od sebe o 11 roků, takže se tato historka opakovala dvakrát.
Na začátku září jsme se vydali na krátký poznávací zájezd do Francie, tedy konkrétně do Strasbourgu, hlavního města Alsaska. Toto starobylé město s nádhernou gotickou katedrálou Notre-Dame ve středu nyní pravidelně hostí i poslance Evropského parlamentu, kteří mají sídlo v moderním paláci. Náš cíl však byl jiný, než poznávat památky. Chtěli jsme ochutnat některé krajové speciality alsaské kuchyně jako je například Kugelhopf, Quiche, Choucroute...... a další.
Nějaký čas jsme měli pěkný kousek zahrady a chovali jsme různá zvířata a mezi nimi také králíky. Kdo je chová ví, že někdy se je daří chovat jindy ne.
Krásné vyprávění od pana Dalibory Marounka, kromě jiného, vášnivého mykologa a fotografa.
Další pěkné vyprávění paní Maruš z provoněné vánoční kuchyně.
Historie očima venkovského domkáře.
Moji rodiče chtěli aby u nich byla moje dcera každý víkend, tak si pro ni chodili k nám nebo jsme ji vodili k nim.
Menu články
Anketa
Vtipy
Jeden opilec si zkrátil cestu domů přes hřbitov. Tam však spadl do vykopaného hrobu a usnul. Ráno se prochladlý probudil a nadává: "Sakra, to je zima." A paní, co o kousek dál pokládala kytičku na hrob, povídá: "Tak proč ses odkopal?" další anekdoty
Více gastronomických vtipů