Dvouletá rostlina pěstovaná jako jednoletka. Sklízí se masité stvoly, které vznikají srůstem zdužnatělých listových bází. Také se využívají listové řapíky a samotné listy. Rostliny obsahují menší množství karbohydrátů a kalorií, vysoký podíl draslíku.

Latinsky: Apium graveolens

Tato otužilá rostlina se vyskytuje v Evropě a Asii. Obvykle ji můžeme najít na bahnitých říčních březích, především na místech se salinní půdou. Stonky divokých rostlin jsou velmi hořké, ale vypěstované kuchyňské odrůdy jsou sladké a příjemné.

V Itálii se celer stal oblíbenou zeleninou již v 17. století a v průběhu dalších 200 let se rozšířil po celé Evropě a do Severní Ameriky. Tzv. „zarývané celery“ nazývané podle způsobu vybělování stonků, jsou velmi otužilou zeleninou, která se sklízí od konce podzimu do začátku jara. Nověji vyšlechtěným odrůdám, které nepotřebují přihrnování, a americkým teleným typům postačí k dozrání kratší období od léta do podzimu. Tyto odrůdy jsou však méně odolné. Mírně sukulentního tvaru jsou tzv. „ořezávané celery“, které mají menší, silně aromatické stonky.

Zarývané odrůdy:

V této skupině najdeme celery jak bílé a růžové, tak i červené odrůdy, které jsou otužilejší. Giant Pink je otužilá odrůda, která se sklízí v druhé polovině zimy. Křehké, bledě růžové stonky se přihrnutím zeminy snadno vybělí. Celery odrůdy Giant Red jsou otužilé. Stará, vysoká odrůda Giant White představují bílé celery s bílými listovými řapíky a pevnou, příjemně vonící bulvou. Později dozrávají celery odrůdy Hopkins Fenlander mají stvoly střední velikosti, nedřevnatí …

Celery, které se samy vybělují, a americké zelené odrůdy:

Celebrity je časně dozrávající celer s křehkými dlouhými řapíky listů a bulvou, jejíž chuť připomíná ořechy. Celery z odrůdy Golden Self Blanching mají pevnou zlatavě žlutou bulvu, která je křehká a velmi chutná. Zelená odrůda Greensleeves tvoří chutné zelené stonky. Ivory Tower vytváří dlouhé bílé křehké stonky, které nedřevnatí …

Celery určené ke sklizni listů a celery vhodné k přípravě polévek:

Tento typ celeru, který je velmi otužilý, produkuje mnoho listů a řapíků po dlouhé vegetační období. Často bývají prodávány různě semenné směsi, ale jsou dosažitelné i některé odrůdy. French Dinant je vynikající odrůda se silnou vůní určená k sušení. Soup Celery d´Amsterdam je aromatická, bohatě plodící odrůda, která vytváří tenké stonky a mnoho listů.

V přírodě rostoucí druh Apium graveolens, který je znám jako celer miřík nebo divoký celer, se podobá naťovému celeru. Je však hořký a užívá se spíše v lékařství než k přípravě jídel.

Celer konzumujeme raději čerstvý než vařený. Především v zimním období se celer velmi hodí do nejrůznějších salátů. Celer je také velmi chutný s různými druhy sýra. Například silnější plátky celeru potřené smetanovým sýrem jsou skutečně delikátním předkrmem. Chutnou přílohou k pečenému masu mohou být kusy celeru, které nejdříve povaříme 10 minut v mírně vařící vodě a pak je na dalších 45 minut pečeme v přiklopeném pekáči. Celerové listy můžeme také přidávat do masových pokrmů podobně jako petžel. Čerstvá nebo usušená nať příjemně ochutí polévky stejně jako nejrůznější saláty a zálivky určené k polévání masa. Nesmíme zapomenout také na celerová semínka, která jsou výborným kořením. Uložený v polyetylénovém sáčku vydrží celer v chladničce asi 3 dny. Celer by seneměl namáčet dlouho ve vodě, pak ztrácí chuť i vůni.

Chceme-li celer zamrazit, nakrájíme stonky na 2,5 cm dlouhé kousky, na 3 minuty je spaříme horkou vodou, necháme vychladnout a uložíme je do polyetylénovéhon sáčků. Takto upraveý celer se však již nehodí do čerstvých salátů.

Zdroj: Velká kniha zeleniny, bylin a ovoce – Matthew Biggs, Jakka Mc Vicarová, Bob Flowerdew

---

---