Brambory jako celoroční pochoutka

Jako malá jsem bydlela na vesnici, za domem byla velká zahrada a na dvou třetinách se pěstovaly brambory, takže byly lehce dostupné a jakmile dosáhly konzumní zralosti, tak se na ně chodilo skoro každý den.

Když začátkem léta začaly být nové brambory, mívali jsme je často k večeři se smaženou cibulí, zelenou petrželkou, kmínem a podmáslím. Když jsme si je čerstvě nakopali na zahradě babička je dala do kbelíku, napumpovala na ně vodu a starým proutěným koštětem je promíchala a pak už stačilo je jen trochu dočistit, opláchnout a dát vařit. Dokud šly škrábat,tak se škrábaly, blíže k podzimu jsme je začali loupat a už nebyly jen jako příloha ale dělali jsme z nich samostatná jídla

Každou druhou sobotu byly škubánky, pro děti sladké s mákem, pro dospělé s cibulí na slano. Začaly se čas od času smažit bramboráky, pekly se bramborové placky na suché plotně maštěné sádlem a mazané povidly. Když zbyly od nedělního oběda knedlíky a nebylo jich dost na další oběd pro celou rodinu, tak je babička nakrájela spolu s vařenými brambory, orestovala na sádle a podávala s kyselou okurkou. Velkou pochoutkou byla bramborová kaše. Při podzimním sběru jsme si je pekli v ohníčku na poli, to byla neuvěřitelná dobrota. Po zabíjačce se dělal štrůdl se škvarkama a knedlíky plněné škvarky se zelím. No a vepřové řízky s bramborovým salátem. To byla mňamka!

Brambory byly každodenním jídlem když ne jako hlavní jídlo, tak byly v polévce nebo v moučníku. Rýže se používala velmi málo a těstoviny jenom ve formě nudlí do polévky nebo několikrát do roka jako fleky s uzeným masem. V neděli býval houskový knedlík s pečeným masem nebo omáčkou.

Dnes je to jiné brambory sice používám dost často, ale ne každý den. Stále jsou pro mne celoroční pochoutka ale moje rodina je nechce tak často jak já osobně bych je ráda vařila. Je jiná doba a jsou jiné zvyky.

Autor: paní Maruška

Fotogalerie: