Vytrvalá rostlina pěstovaná jako jednoletka pro plody (bobule). Je choulostivá. Obsahuje 3 % uhlovodíků a 1 % bílkovin, malé množství vitamínů a minerálních látek, velmi nízký obsah kalorií.

Latinsky: Solanum melongena

Jiný název: Lilek jedlý, lilek vejcoplodý)

Jako první pěstovali baklažán Číňané v 5. století př. n. l.; také v Indii se pěstuje po staletí, staří Řekové a Římané jej však neznali. Maurští nájezdníci jej přinesli do Španělska a odtud jej později Španělé introdukovali do Nového světa.

Velké plody obsahují hořké látky. Tuto hořkost odstraníme tak, že plody (velkých odrůd) nakrájíme na plátky, osolíme je a necháme 30 minut odpočinout, pak je opláchneme. Maloplodé odrůdy tuto úpravu nepotřebují. Řeznou plochu je dobré potřít citrónovou šťávou, aby nezhnědla.

Z baklažánu se vaří polévky, kaše, může se dusit, nadívat a nakládat. Plátky baklažánu můžeme smažit na másle nebo pokapané olivovým olejem grilovat či opékat. Na Střdním Východě slupku opalují nad otevřeným ohněm, což dužině dodává kořeněnou chuť. V Provenci je oblíbená „ratatouille“ - jídlo z baklažánu, česneku, paprik, cuket a cibule dušených na olivovém oleji, ochucených koriandrem. Také řecká „musaka“ se skládá z mletého masa a baklažánu.

V karibské oblasti se dusí malé plody v kokosovém mléce s vonným kořením. Východní odrůdy mají nasládlou chuť, která se do evropské kuchyně moc nehodí; můžeme jej rychle osmažit.

Vždy odstraňte hořkou slupku, která obashuje látky dráždící sliznice!

Zdroj: Velká kniha zeleniny, bylin a ovoce – Matthew Biggs, Jakka Mc Vicarová, Bob Flowerdew

Recepty s baklažánem (lilkem):

Baklažány na smetaně Baklažány s jogurtovou omáčkou Baklažány po aténsku

Baklažány po parmsku Smažený lilek Nadívaný lilek Lilek v těstíčku ...

---

---